Už je to přesně pět let od Sherlockovi smrti. Mary s Johnem se mezitím vzali a já začala žít svůj nový nudný život bez Sherlocka. První týdny po jeho smrti jsem byla pořád zalezlá v pokoji. Odmítala jsem jíst a pít a ven jsem chodila jenom na záchod. Bylo to hrozné. Nakonec mi John a Mary domluvili psychloga a tak se můj stav zlepšil. Chodila jsem tam každé pondělí a pátek,vlastně tak ještě pořád chodím ale už neprobíráme Sherlocka. S Harrym probírám už jenom svoje menší problémi. Možná se ptáte proč mě ještě nesbalil. Pravda je taková,že je Harry gay. Ale je s ním sranda a dobře se s ním povídá. Dneska je čtvrtek a já mám zrovna volno. Koukám na televizi,když ke mě přiběhne malá Madeleine. Vyskočí na gauč a schová se ke mě pod deku. Usměju se. Zase si hrají s Matthewem na schovku. Ano mám děti,dokonce to jsou dvojčata. Bylo to asi tak,že jsem týden po Sherlockově smrti,zjistila že jsem těhotná. Byla jsem si víc než jistá,že právě Sherlock je otcem. Najednou uslyším hlas mého malého Matthewea. "Mamí neviděla jsi Madeleine ?" "To opravdu neviděla Mattie." řeknu a mám co dělat,abych se nerozesmála. Mattie nafouknul tvářičky a dal si ruce přes prsa. Pak jsem ale v jeho očích uviděla,mě tak známé jiskřičky,když ho něco napadne. Pomalu,skoro neslyšně se doplížil ke gauči a rychle vyskočil k místu kde byla Madeleine. Strh z ní deku a začal jí lechtat. Pokojem se rozlehl dětský smích. Když jsem se je pokusila se smíchem odtrhnou,dopadlo to tak že oba dva začali lochtat mě. Po tomhle "lechtacím útoku" jsme jen tak seděli,drželi se za břicho ják nás bolelo od smíchu a koukali na zprávy. Madeleine a Matthew neměli rádi animáky a pohádky,zato úplně milovali,když se mnou mohli koukat na zprávy a různé krminálky. Asi si říkáte,že to není pro pětileté děti dobré. Ale je to vcelku pochopitelné,když to jsou Sherlockovi děti. Vlastně jsem jim nikdy neřekla,kdo je jejich otec. Ve zprávach zrovna říkali něco o nějáký vraždě,když mi zazvonil mobil. Byla to Mary. Za těch pět let jsme se hodně skamarádily,a teď jsme byly skoro jako sestry. "Ahoj Mary." "Ahoj Tan. Hele pohlídala bys mi Rosie ? V práci máme pohotovost a já jí doma nechci nechat samotnou." "Jasně,ráda jí pohlídám." "Díky Tan,jsi zlatá." položila jsem to a řekla "Dneska pojedem tetě Mary pohlídat Rosie." Pokojem se začalo ozývat radostné dětské vřeštění. Rosie byly čtyři,ale pro Matthewa a Madeleine byla něco jako sestra. Hodila jsem na sebe svůj bílý kabát, dětem jsem pomohla do bund a mohli jsme vyrazit.
Byli jsme tam za deset minut. Hned jak Mary otevřela dveře, vyběhla ke mě Rosie a objala mě. No vlastně objala jenom moje nohy,protože byla hrozně malinká. Pak si všimla Matthewa a Madeleine a vrhal se k nim. "Rosie budeš tetu Taniu poslouchat. Nezlob jí a jdi spát brzo." "Ano mamí." vypískal Rosie a hned vedla Mattieho a Madeleine do svého pokoje.V 8 hodin večer
Rosie,Mattie i Madeleine už spí a já se dívám na televizi. Budu tady muset zůstat přes noc,protože Mary musí zůstat v práci. Televize byla docela potichu,aby nevzbudila děti. Najednou jsem uslyšela klíč v zámku. Šla jsem ke dveřím,abych mohla přivítat Johna. Někomu za dveřba řekl "Počkej tady." Neřešila jsem to a šla hned za ním. "Ahoj Johne." "Ahoj Tan. Hlavně se nelekni. Někdo za tebou přišel." řekl a zavolal toho někoho za dveřmi. Vešel a já zalapala po dechu. Byl to Sherlock. Ano ten Sherlock,který před pěti lety spáchal sebevraždu. Ten Sherlock,se kterým jsem rok chodila. "No to si ze mě děláte srandu ! " "Ne to opravdu neděláme." řekl Sherlock. To ve mě probudilo vztek. "Ty jeden arogantní namyšlený prolhaný idiote !!!" vykřikla jsem co nejpotišeji,abych nevzbudila děti. Sherlock se zatvářil překvapeně "Cože ?" "Ta se ještě ptáš ?! Napadlo tě vůbec jak se budu cítit ?! Úplně jsem se zhoroutila. Odmítala jsem jíst a pít. Dokonce jsem začala chodit k psychologovi. Musela jsem vychovávat děti a ty si sem je tak příjdeš ?! Jsi pěknej podrazák ! " a vrazila jsem mu facku. Pak jsem hrdě,s hlavou nahoře,odešla do pokoje pro hosty.Sherlock
Vrazila mi facku a pak odešla,tak jak to dělávala,když byla naštvaná. Otočil jsem se na Johna. "Ona má děti ?" "Jo má. Jsou to dvojčata. Jmenujou se Madeleine a Matthew." "A s kým je má ?" John se zatvářil nervózně. "No jak ti to říct. Madeleine a Matthew jsou tvoje děti." ztuhnul jsem. Já mám děti.
Btw.cover by OnceUponGirl
ČTEŠ
Ta dívka [POZASTAVENO]
FanfictionStála jsem tam jako přikovaná a koukala na něj,na mého milovaného Sherlocka Holmese,jak stojí na kraji vysoké budovy. Zazvonil mi telefon,a já ho rostřesenou rukou zvedla. "Co tam děláš ?" řekla jsem chraplavým hlasem. Ozval se jeho hlas. Zněl tak v...