Viktorie Potter [HP, FF] ✔

31. Pátý ročník

Prázdniny uplynuly jako voda. V Doupěti už byla Viki doma. Měla tam všechny své věci a pokoj sdílela s Ginny. Na konci minulého školního roku smrtijed zabil její maminku, takže se o ní starají Molly a Artur Weasleyovi. Viki byla za to vše moc vděčná. Má je ráda, jako kdyby byli její vlastní, ale maminka byla maminka. Hodně se jí po ní stýskalo. Často na ní dlouho do noci vzpomínala, občas i plaka.

Svoje patnácté narozeniny oslavila v Doupěti. Fred a George jí provedli pár lumpáren a ona jim. Pomáhala tetě Molly s vařením a uklízením když to potřebovala.

A právě dnes jeli do děravého kotle a potom do Příčné ulice. K jejich překvapení potkali v děravém kotli Harryho. Ten s nimi pak zůstal po zbytek dne. V jednu chvíli se Artur vzal Harryho někam do ústraní a začal s ním šeptat. Viki použila svoje známé zastírací kouzlo a poslouchala je. To co mu pan Weasley řekl, jí vyděsilo. Vyprávěl mu o zločinci jménem Sirius Black. Black byl vrah a zrádce, zradil Harryho rodiče. To Viki věděla od své maminky a tatínka. Pan Weasley Harrymu ještě řekl, že jde Black po něm. Zase Harrymu hrozí nebezpečí, zase mu jde o život. Řekla si, že tentokrát se jí musí povést ochránit ho. Když dopovídali chtěli z toho koutku odejít a málem vrazili do Viki. Ta se ale na poslední chvíli uhnula, takže si její přítomnosti nevšimli. Oddechla si a s kamennou tváří se vrátila za ostatními.

***

Zase se vraceli do Bradavic. Do hradu, který tolik milovali zase o rok starší. Všichni stáli na přeplněném nádraží King's Cross a loučili se svými rodinami. Viki se právě objímala s paní Wesleyovou, když za jejími zády uviděla obrovského černého psa, který ji sledoval obrovskýma očima. Otočila se za sebe a chtěla zjistit, jestli si ho někdo taky všiml. Nikdo však nejevil žádnou známku toho, že by si psa všimli. Otočila se, aby se na něj ještě jednou podívala, ale pes byl pryč. S Fredem a Georgem se vydali do vlaku. Procházeli úzkými uličkami a doufali, že najdou volné kupé, nebo kupé s jejich přáteli. Po chvilce se jim to vážně povedlo a našli kupé, v kterém seděla Alice, Angela a Lee. Otevřeli dveře a se všemi se dlouze objali a pozdravili. Celou cestu si vyprávěli o hloupostech které zažili a dohadovali se o tom, co je asi v pátém ročníku čeká.

Když vystupovali uslyšeli známý hlas Hagrida, který volal prváky k sobě. Sedli si do kočárů, které je odvezli do hradu. Před bránou se kočáry zastavili a oni si vystoupili. Velká síň se pomalu naplňovala studenty a profesory. Jako každý rok je přivítal klobouk svým proslovem a zpěvem. Poté zařadil nové studenty do jedné ze čtyř kolejí. Brumbál tleskl a na stole se objevilo jídlo. Všichni se už hladoví a unavení dali do jídla a doufali, že se co nejdříve dostanou do ložnic. Potom měl Brumbál zase svůj proslov o tom, kam nesmí a co mají zakázáno. Při tom všem koukal důrazně na Trio a šestici přátel. Po jeho proslovu ještě všem popřál dobrou noc a oni se rozešli do svých ložnic. Řekli si, že se dlouho neviděli a že si to musí vynahradit. Proto se rozhodli, že holky přespí u nich v chlapecké ložnici. Viki a dívky si připravili spaní před krbem. Spousta polštářů a peřin, které jim zajistili pohodlí. Když si pomyslela, že je to už pět let co spolu seznámili, nechtělo se jí tomu věřit.

***

Nebelvírskou prefektkou se stala Viki a prefektem Lee, což George trochu namíchlo, ale kdo by čekal, že zrovna on se stane prefektem po všech jeho lumpárnách. Jako každý, tak i oni si museli vybrat předměty, které chtějí studovat na OVCE. Tenhle rok také skládají zkoušku NKÚ, takže jejich předměty jsou náročnější a všichni se musí víc učit, ať chtějí nebo ne. Z lektvarů Viki procházela s výbornou i když se Snape snažil na jejím lektvaru najít sebemenší chybu, nikdy neuspěl. Díky znalostem, které zdědila po své mamince a díky knize prince dvojí krve, kterou si opsala do té své, byli její lektvary perfektní. Viki si vybrala pro studium na OVCE přeměňování, bylinkářství, obranu proti černé magii, bylinkářství, lektvary a péči o kouzelné tvory. V budoucnu by se chtěla stát bystrozorem nebo magizoologem takže se musela hodně snažit. Všichni je strašili, jak je výběr důležitý.