Příběh Elizabeth Smithové

Bratrstvo černé dýky

Muž odemkne věznici.
,,Jak vám mám vlastně říkat?"
,,Jsem Tauren a ty si Elizabeth že?"
,, Ano"
Šli jsme tmavou chodbou která vypadala že nemá konce ale měla končila u břehu zaplavené jeskyně. Byla tam malá loďka se sítí. Nastoupili jsme si.
,,Kam to plujeme?"
,,Do Mina kde je sídlo bratrstva černé dýky."
,,Co je to Mino?"
,, Překrásná vesnička uprostřed bílého lesa."
Pluli jsme dál jeskyní a viděla jsem v dálce světlo. Už šel zahlédnout písečný břeh.
Kolem dokola byli jen stromy a skály. Vystoupila jsem z loďky.
,,Je to tu krásné"
,,To je tady jsem vyrůstal"
Písek se dostal do mých červených Conversek a otravoval mně ještě celou cestu lesem. Šli jsme tak půl hodinky po lesní trávě až jsme došli k Minu. Míjeli jsme chaloupky. Až úplně na konci bylo velké sídlo s vyrytou dýkou na čele. Tauren zaklepal na dveře.
,,To jsem já Tauren"
Otevřeli se dveře. Vstoupili jsme do vnitř.
,,Tak Elizabeth seznam se z Karnem, Tiem, Mikarem, Basarem a Posenelem  všemi členy bratrstva černé dýky.
,,Ahoj"
,,Zdár"
,,Aloha"
,,Dobré ráno"
,,Čus"
,,Pojď za mnou Elizabeth ukážu ti tvůj pokoj a půjdu se domluvit za ostatními" ,,Tady je tvůj skromný pokoj" ,,Na posteli najdeš šat, převlíkni se z tohoto podivného oděvu" ,,A odpočiň si, na stole náš večeři"
Byl to krásný pokoj s měkoučkou postýlkou zrcadlem stolem koupelnou a truhličkou k tomu. Převlékla jsem se do oděvu a schovala si pod postel ten svůj. Byla jsem už dost unavená z tohoto náročného dne tak jsem si dala výbornou večeři. Byly to maliny, jahody, borůvky, banány a mnoho dalších na obrovské palmovém listě. Člověk by nevěřil že se dá s ovoce tak zasytit. Hned poté jsem skočila do postele a během vteřinky usnula.
____________________________
Omlouvám se že dlouho nebyl další díl.