Z pohledu Belly (mě)
Ten pocit nervozity když se na mě pořád dívá!! Taky že mě drtí to, že je teprve 2 hodina!! Ještě bude 5 hodin!
Zeměpis, Dějepis, Matika, Němčina a Hudebka.
Úplně hádám že sedím s ním a rozhodně o hudebce zpívat NEBUDU!
Z pohledu Edwarda,
Nemohl jsem se na ni přestat dívat. Strašně jsem se soustředil na ni a na to ji číst myšlenky ale nešlo mi to. Napadlo mě jediné. Její schopnost je štít.
Šeptáme:
Edward: ty si štít?
Bella: hmm..jak to .....
Edward: umím číst myšlenky a nepotřebuju k tomu ruku jako Aro. Prostě je slyším ale tvé číst nedokážu, nejde to. Napadlo mě jediné, jsi štít.
Bella: hmmm...bomba...
Zase zvoní. Zbalím si věci a lezu Belle za prdelí. Otočí se na mě a prokroutí očima. Jde dál a já jdu zaní.
Bella: nemůžeš jít aspoň 10 metrů o demně..??!!!!
Edward: eee...ne...?
Bella: a to jako proč..??!!!!
Edward: si moc.....no...
Bella: fajn už to nechci slyšet..
Edward: máš vzácný dar...
Já: to ty taky...
Edward: máš nějakou přezdívku..?
Bella: jo..
Edward: jako?
Bella: a ty?
Edward: taky..tak jakou?
Bella: B-.......
Otevřeli se jí oči. Zastavila a hodila po mě VELMI VÁŽNÝ NAŠTVANÝ VRAŽEDNÝ pohled.
Bella: nebratříckuj se se mnou...
Edward: prooč...
Bella: nesnášim to a patří to k mé minulosti....
Edward: Ale notak Bello...
Bella: ššíí..!! Sklapni..!!
Šla do třídy. Byla velká přestávka. Bella a já sme si připravili na hodinu Zeměpisu. Bella šla na chodbu. Šel jsem za ní.
Z pohledu Belly (mě)
Připravila jsem si a šla jsem na chodbu. Co jsem čekala? Ten slizoun jde zase za mnou.
Edward: kéž bych ti mohl číst myšlenky..
Já: a to jako proč..?
Edward: věděl bych vše.. Tvou minulost, názory na někoho..
Já: jo..ale nemůžeš mi je číst..!
Edward: aaa...řekneš mi je?
Já: ne!
Edwarda: proč si taková?
Já: no ta minulost!!!!
Edward: tak mi ji KONEČNĚ ŘEKNI !!!
Já: NEE!!!!!
Otočím se a normálně jako člověk běžim na druhou stranu chodby.
Z pohledu Edwarda.
Zaječela na mě a zničeho nic běžela lidským tempem na druhou stranu chodby. Lidským tempem jsem běžil za ní. Opřela se o zeď a zavřela oči.
Edward: Bello promiň ale vážně, kdyby si se svěřila, tak se ti uleví a já ti mohu pomoct
Otevře oči.
Já: hele...fakt...nechci...
Edward: fajn...já jdu do třídy, bude pomalu zvonit.
Rozeběhnu se do třídy.
Z pohledu Belly (mě)
Běží do třídy. Vrtá mi hlavou jestli má pravdu a co se mi asi stane, když se mu svěřim?
a) vykecá to...
b) nebude vědět co s tím ale nevykecá to...
c) pomůže mi a nevykecáto..
d) pomůže mi ale vykecáto..
Já osobně si myslim že možnost b)
Jdu do třídy. Jdu tam po zvonění.
Učitelka: Bello! Hlídej si čas!!
Prokroutím očima.
Edward: víš jak mi odpovíš?.
Já: ne.
Edward: jak jinak...hele..
Já: hmm..?
Edward: nezajímá tě něco? Nechceš se na něco zeptat?
Já: jo...
Edward: povídej....
Já: cítila jsem vlkodlaky. Nevíš kdo by to byl?
Edward: jo...1 rodina Blacků.
ČTEŠ
Mrzutá Bella
FanficJsem upírka. Žiju ve městě kde bydlí Volturiovi. Pracuju pro ně ale ne na dlouho. Něco se zvrtne. Řeknime že nejsem společenská a někdy nejsem ani zábavná. Jsem ta, co se spíš drží dál..na každym rohu, bude jeden kluk a bude se strašně chtít spřátel...
