4.

4.2K 178 90
                                    

Upozorňuji na sprostá slova a kousek úchylné scénky! <3 =D

Jakmile jsme je dodělali a sedli si ke stolu s úmyslem je sníst, uviděl jsem mamku jak běží ven. "Nestíhám do práce!" Řekla jen v rychlosti a pak jsem jen slyšel zabouchnutí dveří. "Nemá jít až za hodinu?" Divil se Kaoru a ukázal na hodiny. "Máš pravdu..." Kývl jsem a šel jsem k ní do ložnice.

Měla špatně nastavený budík... Jen jsem se bouchl do čela a vrátil se do kuchyně. "Měla špatný čas..." Vzdychl jsem a vzal si mobil. "Sedni si k tomu a už jez.." Kývl na mě Kaoru. Poslechl jsem sedl si a zavolal mamce.

"Tomoe! Co se děje?! Musím doběhnout do práce! Nestíhám honem!" Ozvala se mamka, když mi to zvedla. "Mami.... Máš špatný čas na budíku." Řekl jsem klidně. "Co?" Udivila se. "Co že mám-" Začala, ale nedořekla najednou jsem uslyšel jen výkřik, nějaké hlasité zvuky aut a pak jen křik nějaké ženské.

"Mami?" Divil jsem se. "Mami!" Začal jsem panikařit. "MAMI!" Teď už jsem řval. "Co se děje?" Vylekal se Kaoru. "Nevím..." Řekl jsem tiše. "Halo?" Ozval se mužský hlas. "Toto je mobil vaší matky?" Zeptal se ten hlas. "Ano... Co se děje?" Zeptal jsem se docela klidně.

"Jsem policista a vaši matku právě zajelo auto, prosím vás o-" Dál jsem ho neposlouchal.... Vyděšeně jsem čuměl před sebe a nic nevnímal... Mami....

--- ---

"Zlatíčko! Jak pak jsi se vyspal?"

Ten její úsměv.....

"Zlato! Není ti nic? Chudinko moje malinká, vždyť jsi spadl..."

Ta její starostlivost...

"Ne... Nic mi není.."

Ten její milý úsměv plný bolesti... Vždy pro mě chtěla to nejlepší... Předstírala jak je šťastná, ale přitom trpěla....

--- ---

Nevydržel jsem to a hystericky se rozbrečel. "Tomoe! Tomoe! Co se stalo?" Třepal se mnou starostlivě. "Ka- Kaoru!" Rozbrečel jsem se ještě víc a pořádně jsem ho objal.

"Mamka... *vzlyk* Mamka..." Chtěl jsem mu to říct, ale moc to nešlo. "Klid...." Objal mě ještě silněji a já na to nenápadně kývl.

Po nějaké té době jsem se trošku uklidnil a vše mu řekl. "T-To mě mrzí..." Rozbrečel se teď naopak Kaoru, já se držel abych nebrečel. "Pořád se něco musí dít..." Postěžoval jsem si naštvaně. Měl jsem chuť do něčeho kopnout.

---

"Pustíme si televizi?" Zeptal se mě Kaoru. Už byl večer... Celý den jsme jen tak blbly a nudili se. "Jo." Kývl jsem a zapnul jsem ji. Bylo to na zprávách.

"Muž byl opilí a spáchal sebevraždu. Jeho manželka zemřela ráno, když spěchala do prá-" Zase jsem nedokázal vnímat... Můj otec se zabil? Je pravda, že nám ubližoval, ale stále... Byl to můj otec...

"Tomoe?" Otočil se na mě Kaoru se starostlivým pohledem. "To je v pohodě." Usmál jsem se. Pustili jsme si horror a v půlce se ke mě Kaoru začal příšerně mačkat, když ten horror končil tak na mě doslova ležel a třepal se.

"V pořádku?" Zeptal jsem se trošku starostlivým tónem, ale taky tam bylo slyšet pobavení. Myslel jsem, že se neudržím a vyprsknu záchvaty smíchu.

"J-jo..." Vykoktal. "Bojíš se, že?" Usmál jsem se pobaveně on na to jen kývl. Pohladil jsem ho po vláscích a dal mu pusu na čelo. "Tomoe.. Už mi nikdy nepouštěj horror..." Řekl trošku přísněji. Zasmál jsem se, když v tom někdo zazvonil.

"Půjdu otevřít!" Zasmál jsem se, když jsem uviděl ten jeho vystrašený pohled.

Šel jsem tedy otevřít. Byla tam ta... Ta... No tam ta přítelkyně toho... No snad vám to dojde... "Co potřebuješ?" Zeptal jsem se mile. "Je tam Kaoru?" Zeptala se a začala brečet.

Kaoru pomalu přišel za námi. "Misaki?" Udivil se. "Kaoru!" Vykřikla a skočila mu kolem krku. "Hele.... Ten je můj!" Zasmál jsem se, Kaoru se usmál, ale pak zase zvážněl. Zavřel jsem za ní dveře a společně jsme odešli do obýváku.

"Kaoru... Kim... On..." Zase se rozbrečela. "Z-Zemřel?" Zeptal se vyděšeně Kaoru a ona kývla. "J-Já už to ne-nezvládám!" Brečela.

"A myslíš, že já jo?! Myslíš?! Do prdele! Zemřela mi mamka a teď i nejlepší kamarád!" Začal řvát a Misaki se na něj jen udiveně dívala, stejně jako já. "A dnes?! Dnes ještě zemřou Tomoeho rodiče! Jdi do prdele s tím, že to nezvládáš! Tobě zemřel přítel, ale mě umírají všichni na kterých mi záleží, chápeš to kurva?!" Řval dál.

"Kaoru klid..." Snažil jsem se ho uklidnit, tím že jsem ho silně objal. "Tomoe, já už nechci..." Rozbrečel se mi tiše do ramena. "Já už nechci..." Brečel dál a to opakoval stále dokola.

"ŠŠŠššššš..." Začal jsem ho uklidňovat, jak se trošku vzpamatoval, tak jsme zjistili, že Misaki už zmizela. "Byl jsem hodně hnusnej, že?" Řekl trošku provinile, když si všiml, že je pryč.

"Jenom trošku." Zalhal jsem a usmál se. Pokusil se na mě taky usmát, ale moc mu to nešlo. "Kaoru... Jestli někdy umřu... Slib mi něco." Podíval jsem se na něj vážně.

"Nebudeš brečet." Hned jak jsem to vyslovil, tak se Kaoru rozbrečel. "T-Tomoe... Přemýšlel jsem a asi tě taky miluji...." Brečel a já ho šťastně objal.

"A nemůžu ti to slíbit... Já bych brečel!" Brečel dál, ale já se jen usmál. "Takže mě miluješ?" Zeptal jsem se šťastně s úsměvem. "A-Ano..." Řekl a zčervenal. Políbil jsem ho.

On mi polibek hned oplatil. Prohloubil jsem náš polibek a nakonec ho pomalu položil na gauč. "Tomoe?" Podíval se na mě zmateně, zamilovaně, ale zároveň bylo vidět, že se bojí. "Ano?" S tím jsem ho znovu políbil. Kaoru zčervenal ještě víc.

"M-Miluji tě.... Buď opatrný prosím..." Byl jako rajče, když to vyslovil, jen jsem se usmál a políbil ho. Rukou jsem mu zajel pod tričko... Awww....

Po chvíli jsem se odtáhl a sundal mu tričko. Stále byl rudý... Znovu jsem ho políbil a pak jsem se přesunul na krk, po chvilce jsem se pomalu přesunul níž, k jeho bradavkám. Jednu jsem skousl a s druhou si hrál. 

Kaoru to nevydržel a já uslyšel tlumené vzdychnutí.. Takže se mu to líbí.... Potom jsem se pomalu přesunul k lemu kalhot. "Můžu?" Podíval jsem se na něho, jen kývl a odvrátil pohled. Políbil jsem ho a sundal mu gatě i s boxerkami. Můj kamarád už dávno stál v pozoru a čekal.

Odtáhl jsem se a vyskytl se mi nádherný pohled na jeho tělo. Chvíli jsem si ho prohlížel... "T-Tomoe?" Vydal ze sebe Kaoru. Jeho kamarád už taky stál v pozoru, takže to, že řekl mé jméno bylo něco jako spouštěč. Vzal jsem ho do ruky a začal mu dělat blow job.

Začal vzdychat. "Ch...Chci tě..." Řekl skoro neslyšně, jen jsem se usmál a strčil do něho jeden prst. On zalapal po dechu, ale pak se uvolnil a trošku proti mě začal přirážet. Přidal jsem další prst a pak další. 

Svlékl jsem si gatě, boxerky i tričko a svého kamaráda dal k jeho otvoru. "Můžu?" Podíval jsem se na něj. Kývl.

I Need You ¤CZ YAOI ¤Kde žijí příběhy. Začni objevovat