druhá kapitola

22 7 0
                                    

Když se král dozvěděl, že Fel je pryč, zuřil. Wůdi ničili jeden hrad za druhým, a když je chytili, tak jim do rána utekli. Královna Politró měla co dělat, aby ho alespoň trochu uklidnila.

Mezi tím už Fel byla u stařenky jménem Allien. Allien byla stařena neurčitého věku. Dlouhé šedé vlasy jí splývaly na zelené šaty. Sálala z ní zvláštní důstojnost. Pro wůdy, kteří poslední dobou škodili lidem, byla důležitá. Nechávali si u ní cennosti, léčila jim rány a hlavně je u sebe schovávala. Fel už už chtěla jít, ale Allien ji zadržela. ,,Fel, prosím vem do lesa i Liru."
Lira byla pětiletá holčička s kaštanovýma očima a dlouhými vlnitými vlasy. Celkově vypadala roztomile.
,,To se mám táhnout do lesa s dítětem? Vždyť ani není wůd," namítla Fel.
,,Wůd to není, ale umí naslouchat přírodě. Bojím se Fel, že se mnou je v nebezpečí. Ty si poslední válku pamatuješ a víš, jak byla krutá. Já sama se ubráním, ale ona ne. Pamatuješ si Fel, jak jsi mi ji před pěti lety přinesla? Bůhví, kdo jsou její rodiče. Když už jsi ji našla pohozenou a zachránila jsi ji, přece ji nenecháš na pospas vojákům. Navíc myslím, že se vám bude hodit. Je to skvělá ranhojička a může z ní být dobrá bojovnice," pronesla Allien.
Na to Fel neměla co namítnout.
,,Dobře Allien, vezmu ji s sebou," souhlasila.
,,Ale ty mi slib, že v případě ohrožení přijdeš do lesa." 
,,Slibuji," souhlasila Allien.
,,Liro, sbal si svoje věci a pojď sem," zavolala rázně Fel. Lira zaražně, ale zvědavě přiběhla z ložnice.
,,Co se stalo?" zeptala se udiveně. ,,Proč si mám sbalit věci?" ptala se překvapeně.
,,Víš Liro, už tu není pro tebe bezpečno, a proto půjdeš s Fel do Planého lesa k wůdům, kteří tě ochrání," vysvětlila Allien.
,,A proč nejdeš s námi?" ptala se Lira.
,,Já musím zůstat tady, ale přijdu se na tebe podívat," slíbila Allien. Fel šla Liře pomoct s balením. Všechno se jí vešlo do jediné větší brašny. To všechno tvořily troje šaty, jedny boty, hřebínek, tři stuhy do vlasů a hardový medvídek. To vše, i s tím co měla na sobě, byl všechen její majetek. Tedy ještě jedny šaty, jedny boty a pásek se spoustou kapes, kapsiček a poutek, třeba na dýku nebo lahvičku.
Obě se srdečně rozloučily s Allien a vydaly na cestu.

Síla lesaKde žijí příběhy. Začni objevovat