pátá kapitola

22 5 0
                                    

Kesidy byla wůdka malého vzrůstu. Měla tmavě hnědé oči a vlasy. Byla moc hodná a Liru si oblíbila. Ukázala jí všechno. Jak vstupovat do stromů, protože v nich wůdi žijí. Jak mluvit s duchy lesa. A taky kde najde jídlo. To bylo na velké mýtině, kde bylo jídlo. Každý si mohl vzít co chtěl.

Odpoledne, když Fel odpočívala ve svém stromě, objevil se u ní duch se správou, že má přijít za královnou. Fel se sebrala a za pár chvil byla u královny. Lehce se uklonila. ,,Vítám tě, Fel. Právě přišla zpráva od našeho spojence," oznámila, ,,bojím se, že král přišel na náš trik s Plomitou a Břečťanem. Musíme si dát pozor."
,,Ale za to, co nám udělal, to stojí. Myslím, že ten jeho kluk je pro něj mocná zbraň. Jeho pohled donutí lidi říct, na co se jich ptá. Král ale neví, že to z nějakého důvodu funguje jen na čisté lidi, na ostatní to nefunguje," hlásila Fel.
,,Skvěle, máme výhodu, než to král zjistí. Toho musíme využít."
,,To jistě, ale k čemu mě potřebuješ?"
,,Zničili jsme tři hrady. Častěji musíme utíkat. Proto zvětšíme to trní kolem lesa a zavřeme cestu přes říčku. Jediný, kdo projde, bude Allien. A do odvolání je zákaz vycházení z lesa," oznámila královna.
,,Co? A jak budeme ničit další hrady?" ptala se Fel.
,,Nebudem." Odpověděla krátce královna.
,,Když nebudeš u lidí, můžeš alespoň vycvičit toho Hama. Může se hodit."
,,Má jméno. Tif je celkem vycvičený. Jen trochu neposlouchá," hájila Fel svého mazlíčka.
,,No tak ať poslouchá," zaúpěla královna. Fel došly argumenty. Proti rozkazu není odvolání. ,,Je to vše?" optala se Fel.
,,Ano, je. Můžeš jít," propustila ji královna. Fel se uklonila a odešla směrem ke svému stromu. Když vešla do stromu, přiběhlo k ní středně velké, chlupaté zvířátko. Olízlo ji a zdálo se, že si chce hrát. Vypadalo to jako medvěd křížený s veverkou. Fel to podrbala za uchem. ,,Tak, Tife, je čas tě vycvičit," oznámila.
,,Lrrr." Odpověděl Tif a bylo vidět, že rozumí. Fel si vzala podivně vyhlížející pásek a i s Tifem vyrazila do jiné části lesa. Tif celou dobu hopsal a radoval se, že je venku. Stavili se ještě na mýtině s jídlem, kde Fel vzala pár bobulek a hromadu ořechů. Došli s Tifem na další mýtinu, která byla prázdná. Sloužila k výcviku wůdských bojovníků. To se Fel hodilo, protože tu mohla cvičit Tifa, aniž by se musela bát, že někomu zničí obydlí. Mohla směle začít s tréninkem.

Síla lesaKde žijí příběhy. Začni objevovat