Síla lesa

čtvrtá kapitola

Dopluly až ke zvláštním keřům, které byly nezvykle vysoké. Fel už nabrala sílu, a když dojely ke keřům, vylezla z člunu, aby ho vytáhla na souš. ,,Polez ven. Jsme tu," vytrhla Fel Liru z myšlenek.

Fel schovala člun a chytila Liru za ruku. Spolu vešly do lesa. Těsně po vkročení se Liře začalo zdát,  že les je hustší, než vypadal, a taky že ji něco pozoruje. Fel se však zdála zcela klidná, tak Lira šla dál. Po chvíli došly k obrovskému stromu. Byl to největší strom, co Lira kdy viděla. Nebyl uprostřed lesa, ale na kraji. To Liru překvapilo. Allien jí říkala, že největší stromy rostou uprostřed lesa. A Lira byla velmi chytrá, aby si na to vzpomněla. Než se stihla na tento detail, kterého by si moc dětí nevšimlo, zeptat, Fel přišla ke stromu a začala u něj cosi kutit. Fel natáhla ruce před sebe a strom začal slabě zářit. Chytla Liru a vešly do toho stromu. Lira ztuhla. Opravdu vstoupily do stromu? O to více byla překvapená, když na druhé straně uviděla krásný rozkvetlý les. Bylo jaro, takže vše tou dobou bylo rozkvetlé, ale tady, jako by jaro dostalo nový rozměr. Bylo to nádherné. V úžasu by asi zůstala stát, ale Fel ji stále vedla dál. Cestou se na ně dívali jiní wůdi. Každý byl jiný. Všechny však spojovala jejich až nezdravě bílá kůže. Také se začaly objevovat zvláštní duchové. Slabě zářili, mizeli a zase se objevovali, někteří zářili modře, jiní zeleně další červeně a nebo žlutě. ,,Kdo jsou ti duchové?" užasla Lira.
,,To jsou duchové lesa. Každý ls je má. Udržují les živý a zdravý a my je používáme jako posly po lese," vysvětlila Fel.

Došly tak až na menší mítinku, na které stál velký, honosný trůn. Na trůně seděla mladá žena. Byla krásná a čišela z ní opravdová důstojnost. Okolo ní tam stál jeden strážce, několik duchů a pár dalších wůdů. Fel se uklonila, pak už pokračovala přátelsky. 

,,Vítám tě Fel. Je dobře, že už jsi zpátky," řekla srdečně, ale ustaraně ,,Jsem ráda, že už jste tu," pokračovala. ,,Ty musíš být Lira. Allien vzkázala, že přijdeš. Já jsem Sigera, královna wůdů." Představila se.

,,Moc mě těší." odpověděla Lira. Allien ji učila, jak mluvit s královnou.
Královna pokračovala, ,,budeš se učit s ostatními wůdskými dětmi. Dokud nebudeš dost stará, budeš žít u Fel."
,,Cože?! Ona má žít u mě?!" vložila se do hovoru Fel.
,,Nic proti Liře, ale já u sebe nikoho nechci!" zoufale zasténala Fel. ,,Vždyť se tam Lira a ,,to" ani nevejdou," argumentovala.
,,No tak já Liře najdu nějaké jiné ubytování. Jdi domů a odpočiň si. Brzy tě budu potřebovat." Řekla královna chlácholivě.
Fel se uklonila a odešla kamsi do lesa. ,,Neboj Liro, nějaké bydlení ti najdeme. Zatím tě svěřím tady Kesidy." Královna ukázala na jednu wůdku. ,,Provede tě po lese." Kesidy se uklonila a odešla s Lirou, ukázat jí les.