Warlock ~ Arcane Magic

~3~

,,D-d-do lesa?" pověděl jsem nervózně. ,,Ano" uculí se na mě a já polknu. Odhodlaně odpovím ,,T-tak dobře" usměji se a rozejdu se s Katie směrem k lesu. 

,,Děje se něco?" podívá se na mě s vážným výrazem v obličeji. ,,Ne, co by se mělo dít?" nebojácně jí odpovím. ,,Nevím, zareagoval jsi trochu rozpačitě" zamumlá si skoro až pro sebe, ale já jí přesto rozuměl. ,,Aha. Opravdu se nic neděje" věnuji jí úsměv. Jemně mi úsměv oplatí a začne mi zpívat, úplně se nad jejím zpěvem rozplývám.

Konečně jsme přišli k lesu. ,,Tak pojď už!" chytne mne Katie za ruku a zatáhne mne do hlubin lesa. Vynoříme se až u krásně křišťálové tůňky, kterou jsem dokonce spatřil i z mého okna, ale na blízko vypadala ještě líp. 

Bylo celkem teplo, proto jsme se s Katie rozhodli se v ní vykoupat. Svlékli jsme ze sebe nějaké vrstvy oblečení a oba dva jsme skočili šipku do celkem teplé vody. Byl to nádherný pocit se po nějaké době vykoupat v tak krásné a čisté vodě. Začneme po sobě cákat vodu, potápět se a prostě si to velice užíváme.

Po nějaké době z vody vylezeme a usušíme se. Necháme si na sobě mokré prádlo a věci necháme položené na souši u jezírka. Mezitím si jdeme prohlédnout nitro lesa.  Je to tu opravdu nádherné, pestrobarevné a tiché. Přesně pro mě.

Katie mě zatáhla na menší planinku, kde jsme si sedli naproti sobě do tureckého sedu. Povídali jsme si o našich zálibách, vtazích, rodině a mnohem a mnohem více. Ve vesničce nebyl nikdo, kdo by se mi zamlouval. Poté nastalo to trapné ticho. 

Rozzáří se mi oči, když uslyším její zpěv, zpívá tak nádherně. Opřel jsem se lokty o kolena a do dlaní si položil hlavu, civěl jsem na ní jako blázen. Miluji její hlas, hlavně když zpívá. Když mi docvaklo, kterou písničku zpívá, tak jsem se k ní připojil. Dovoluji si zde říci, že zpívám též celkem dobře. Zvláště když jsem poblíže Katie. Spolu jsme dokázali cokoliv.

V hustém křoví se ozval nemilý zvuk. Oba dva jsme přestali zpívat a soustředili jsme se na věc, která se v tom houští nacházela. Rozbušilo se mi srdce, strašně jsem se bál, co když po nás vystartuje kanec nebo tak něco? Opravdu se bojím. Z křoví se vynořily velké tlapy. Zatajil se mi dech. Přitisknul jsem se ke Katie a čekal jsem na tu osudnou chvíli, kdy na nás to stvoření zaútočí.

Už se pomalu vynořovala hlava. Úplně se mi v hlavě promítaly myšlenky a vzpomínky z minulosti, tohle je můj konec. Zavřel jsem oči a naposled jsem se nadechl  čerstvého vánku...