Tiffany

3. kapitola

Celý den jsem nepřemýšlela nad ničím jiným než nad Samem. I když jsem chtěla, nemohla jsem ho dostat z hlavy. Netuším proč je pro mě tak důležitý a proč se mi o něm zdálo. Párkrát jsem ho potkala na chodbě, ale pokaždé si mě nevšímal a bavil se dál s jeho kamarády. Ashley poznala hned ráno, že mi něco je. Naléhala, abych jí to řekla, takže ona byla první, kdo se všechno dozvěděl. Christina to poznala později, ale ta to pro změnu nechala plavat a doufala, že zítra bude vše v pořádku.
Byl čas oběda, a protože tady  moc dobře nevaří, na obědy nechodím. Toulala jsem se tedy po chodbách školy, protože máme odpolední vyučování a domu odejít nemůžeme. Najednou jsem zaslechla nějaké hlasy. Koukla jsem se za roh a stál tam Sam společně s jeho kamarádem Patrickem. "Prostě ona je hezká, ale je to zároveň kráva." řekl Sam. "Nojo, ale mohl by ses tak dostat do Elity." navrhl mu Patrick. "Víš, že o to nestojím. Navíc bych se pak nemohl bavit s vámi. Nechci i být takový hajzl, který začne chodit s holkou, kterou nechce jen aby se někam posunul na žebříčku popularity." řekne Sam. "Ano, máš pravdu. A co vůbec Josephin? Kámo, ta je do tebe blázen." řekne Patric. "O té mi radši ani nemluv. Je to jen kamarádka a nic víc ani nechci. Je sice hodná, ale není to holka pro mě. Já bych chtěl hodnou, ale ať se umí i za sebe nebo za něco postavit. Musí být společenská a krásná. Prostě taková dokonalá, ale ta se těžko hledá." odpoví mu Sam. "Podle mě je pro tebe.......(přeslechla jsem jméno) dokonalá. Já si mezi nimi taky svoji dokonalou našel." řekne hrdě Patrick. "Ale ještě jsi ji ani neoslovil." řekne se smíchem Sam. Dál už jejich rozhovor neposlouchám. Vím, že se na začátku bavili o mně a mrzí mě, že mě nazval krávou, ale to  se už někdy stává no. Už rok a něco ho ignoruji, tak proč teď v tom přestat? Najednou mi někdo zakryl oči. "Hádej" řekl neznámý. "Time!" vykřiknu na celou chodbu. Otočím se a opravdu je to on. Tim je můj nejlepší kamarád. Byl na půl roku v Austrálii, tak jsem ho dlouho neviděla. Hned jsem ho objala a on mi objetí opětoval. "Jsem ráda, že jsi tu." řekla jsem, když zrovna kolem musel procházet Sam a mně hned spadl úsměv ze tváře. Sam se na mě taky podíval ale výraz nezměnil. "Tak povídej, co se tu stalo." řekl Tim a prolomil ticho. Musela jsem mu všechno říct, jinak by nepřestal otravovat ať mu to řeknu. "Je to divné, ale to, že se ti o něm zdálo, nic neznamená. Mozek si pamatuje věci a třeba i právě tváře a pak se ti o tom zdá. Nemusí to mít žádnou logiku." řekne Tim, aby mě uklidnil. "Ano, máš pravdu." řeknu mu. "Ale já viděl jak se na něj díváš. Nikdy ses tak na nikoho nedívala, takže tohle logiku má. Někdo se nám zamiloval." řekne Tim a začne se smát. Já se na něj kouknu obličejem: To myslíš vážně? Chtěla jsem už odejít. Myslela jsem, že mě Tim zastaví, ale nestalo se. Šla jsem tedy už na hodinu. Na lavici už seděla Ashley s Christinou, tak jsem šla k nim. Chtěla jsem se odreagovat a poprvé jsem přestala myslet na Sama.

Domů jsem přišla v půl šesté. Pustila jsem si písničky a šla malovat. Přemýšlela jsem o celém dni. I o tom co mi řekl Tim. Co když měl pravdu? Co když jsem do Sama už dlouho zamilovaná a až teď jsem si to uvědomila? Několik dalších otázek mě hlodalo v hlavě a já jen přemýšlela a přemýšlela. Je neskutečné, jak mě jen jeden pitomý sen tolik rozhodil. Chtěla bych být třeba housenka a nic neřešit. Ve správný čas se jen zakuklit, a pak by ze mě byl krásný motýl. Mohla bych jen tak lítat sem a tam a naplno si užívat volnosti. Uvědomila jsem si, že stále kreslím a tak jsem se koukla co jsem vytvořila. "Už zase?" zařvu na celý dům. Proč zas on. Nakreslila jsem Samův obličej. Celkem se mi to i povedlo. Koukala jsem na to asi deset minut, ale pak mě vyrušila zpráva z messengeru. Myslela jsem si že napsala Ashley nebo Christina, ale mýlila jsem se. Naštěstí to nebyl Sam, jinak bych už opravdu nemohla. Byl to můj milující bratr, který psal, že nepřijde domů. Je u Fel (jeho přítelkyně). Odepsala jsem mu a rozhodla se, že si půjdu lehnout. Třeba mě to přejde. Zachumlala jsem se tedy do peřiny a  zavřela oči. Přitom jsem přemýšlela. Tentokrát ne nad Samem, ale nad mými vlasy. Přemýšlela jsem, jestli si je obarvit, nebo ne. Jestli je ostříhat, nebo ne. Nakonec jsem usoudila to, že to nechám tak, jak to je. Za chvíli jsem už usnula.

PS: V médiích je fotka Tima
+nějaký velmi vtipný komentář holky co miluji se tu nejspíše také objeví.

- Ano ty Ošklivá příšerko, a je celkem smutné, že i v tomto jsi měla chybu. :*