Máme doma Groota! ❤

Kam zmizely ty kytky?

Přilítla jsem domů a schodila jsem ze sebe boty.. Mamka byla v kuchyni a vařila večeři.. Bratr seděl u televize a taťka něco dělal v garáži.. Sedla jsem si ke stolu.

Já jsem Groot! Uslyšela jsem za sebou. Otočila jsem se a uviděla jsem Groota jak ke mně beží.. Klekla jsem si a Groot mi skočil kolem krku..

Dneska mě pěkně vyděsil.. A podívej se co mi provedl s kytkami! On je sněd! Stěžovala si mamka, ale přitom se smála.. Groot nám snědl všechny kytky v baráku.. A já se divila kam to zmizelo..
Po svačině jsem Groota oblékla do červeně vínové bundičky a černých kalhot a vyrazili jsme na procházku..
Rozhodla jsem, že půjdeme do místního parku. Nechodí tam moc lidí a Groot bude mít klid.. Běhal sem a tam.. Občas zakopl a spadl.. Usmíval se a pořád volal: Já jsem Groot!
Nechala jsem Grootovi volnost a odpočívala jsem na lavičce.. Sem ptam kolem někdo prošel a Groota si vůbec nevšiml.

Allison?
Otočila jsem se a zamnou stála matikářka. Teď se budu modlit aby se tady Groot neobjevil.. To by byl ještě větší trapas že hlídám kluka co vypadá jako strom. Je to strom.

Dobrý den..

Co tu děláš? Neměla by ses učit?

Zašla jsem na čerstvý vzduch.. A hlídám..

Koho hlídáš?

To je jedno. Známé dceru.

A to ji tady necháš jentak běhat?

Promiňte mi, ale už musím jít..

Šla jsem ke keři, kde seděl Groot..

Jdeme Groote.. Mám tu problém..
Groot poslechl a vyskočil mi na rameno. Schoval se do batohu a já to vzala delší cestou aby mě matikářka s mým kamarádem neviděla.. Když byla z dosahu, pustila jsem Groota ven z batohu a ještě chvíli jsem ho nechala běhat.