Ok Zo ,to zvládneš...Nádech a výdech.'říkala jsem si v duchu ještě před vstupem do ječící letištní haly .... 'Uffff....¨'Aby jste pochopili do Irska přiletěli 5SOS ještě,že tak .Už mám i svůj kufr a mířím ven z plné haly na nádraží."Zoe ...Haló Zoe počkej .." slyšela jsem za sebou povědomí hlas..Otočila jsem se a "O muj Bože Mauro ."zaječela jsem jako malé dítě a hned se vrhla do jejích napřažených paží."Ahoj Sluníčko...Co ty tu děláš?? " zeptala se mě Maura "No já vlastně jedu do Mullingaru.Chtěla jsem se zastavit i za vámi.Ahoj Boby."slušně jsem pozdravila milého pána,který k nám zrovna kráčel. "Páni Zoe ty si ale vyrostla...Když sem tě viděl naposledy byla si menší.A že si tedy vyrostla do krásy."řekl mi při obětí."Taky si nějak vyrost."zasmála jsem se na něj a pokračovala "Vy oba..Strašně jste mi chyběli,ale jen vás chci poprosit,aby jste Niallovi neříkali,že jsem tady." "Dobře jak si přeješ,ale řekneš nám už proč jsi tenkrát tak rychle zmizela?!? " zeptala se opatrně Maura."Jasně jen..No nechcete to probrat jinde než tady." usmála jsem se znova počkat co ? já se usmála..Páni jak já tyhle lidi miluju..."Jasně tak pojď máme tu auto svezeme tě!" vytrhl mě Boby z přemýšlení "Ok..Tak děkuju,že mě svezete."Zase jsem se mírně usmála a nasedla do auta."To je samozřejmost..A kde budeš bydlet? Na jak dlouho vubec hodláš zůstat?"zeptala se mě Maura,když už jsme vyjeli z letiště."No já pujdu asi do hotelu..A no v Mullingaru nevím jak dlouho budu,ale v Irsku chci být tak dva měsíce zhruba.".."Tak to prr..Do žádnýho hotelu.Budeš spát u nás v pokoji pro hosty!"řekl rázně Boby."Ale to ne já vážně pujdu do hotelu.." "Kušuj! To nebyla otázka..! " přerušil mě Boby a zasmál se."Tak děkuju mockrát." usmála jsem se a Boby na mě mrkl do zpětného zrcátka. Komu to ještě nedošlo tak jsou to samozřejmě Niallovi rodiče.Jako malí jsme byli s Niallem nejlepší kamarádi.Byli jsme nerozlučná dvojka.Takových kravin co jsme si užili.Při těhle vzpomínkách se mi draly slzy do očí,ale naštěstí jsem je udržela.No a Maura a Boby byli jako rodiče.Ti nejlepší rodiče.Dávali mi tolik lásky,starali se o mě,i když jsem byla jen holka ze sousedství...Prostě byli vždycky užasní."Zoe vstávej už jsme doma"uslyšela jsem Mauřin krásný hlas Niall ho měl po ní takový sametový,příjemný a vždy na všechny milý.Asi jsem musela z toho přemýšlení usnout.Rychle jsem otevřela oči a otřepla se,abych se aspoň trošku vzbudila..."Vážně vám tu nebudu vadit?" ptala jsem se asi už po páté Maury a Bobyho,kteří seděli naproti mně na gauči "Ale dity zlatíčko...Už jsem ti připravila pokoj a Boby ti tam dal i kufr...Tak se jdi prospat a sejdeme se zítra ráno...Potom si popovídáme." řekla Maura a děsně sladce se na mě usmála "Bože můj děkuju mockrát mám vás strašně moc ráda." řekla jsem dojatě a objala je."To mi tebe taky princezničko." řekl Boby."Já vím velkej taťko." (takhle jsme mu s Niallem a Gregem vždycky říkali) řekla jsem a dětsky se na něj usmála "Neštvi babo." smál se hlasitě Boby a Maura i já jsme se samozřejmě přidali....Ještě pár minut jsme si povídali a hrozně se nasmáli.No vážně , kdyby jste slyšeli Bobyho historky ze života asi by jste umřeli smíchy já k tomu nemám daleko a Maura taky ,i když některé už jsme slyšely a nebo je sami zažily.Prostě Boby je nejlepší vypravěč na světě.Když jsme se dosmáli tak jsme si popřáli dobrou noc a šli už do postele.Samozřejmě jsme se nejdřív vystřídali ve sprše.Pustili mě jako první,jsou prostě nejlepší.Vždycky se o mě starali jako o vlastní dítě.Po sprše jsem jim znovu popřála dobrou noc a pěkně zaplula do pokoje.Páni nic se tu moc nezměnilo..Světle zelené zdi, velké letiště [postel],noční stolek na něm lampička a obří vestavěná skříň se dveřmi (posunovacími) z mléčného skla.S Niallem sme vybírali zařízení,původně pro Grega ,když se odstěhoval asi z něj udělali pokoj pro hosty.Stejně to byl tak trochu pokoj na blbnutí...Ode dveří jsem se rozběhla a v plné rychlosti jumpla do postele,tak jak jsme to vždycky dělávali..Trochu na mě padl smutek,když jsem vzpomínala,ale byla jsem tak unavená ,že jsem skoro okamžitě usnula....
***Ráno***
'OMG 13:00 co to sakra je?' pomyslela jsem si,když jsem se podívala na budík,který ležel na nočním stolku.Vytáhla jsem zpod polštáře mobil a řádně se mi ulevilo '10:36 to je pravý čas na vstávání.' musela jsem se pousmát nad mým myšlením.Sem děsnej magor,ale toho už jste si asi všimli že? No nic,vylezla jsem z postele hodila na sebe obří pánskou mikinu,kterou už mám asi 10 let poděděná po strýčkovy,flekatá od barvy na vlasy a taky kapku roztrhlá od psa ,prostě moje šedá veliká mikinka.Hodila jse ji na pyžamo zhrnující trenky a xxl tričko, vyšvihla se z postele a rychlým krokem vyrazila ke dveří,abych si to ještě nerozmyslela a neskočila zpět do postele...Sotva jsem otevřela dveře vyvalila se na mě nádherná vůně linoucí se celým dome z kuchyně.Jak já miluju vůni vaflí po ránu.Sešla jsem svým obvyklým rychlým krokem ke schodů a pěkně rychle dolů do kuchyně.Když jsem došla Maura zrovna sundávala poslední vafli z pánvičky a mě se zbíhaly sliny."Dobré ráno." popřála jsem s úsměvem na rtech Bobymu,který seděl u stolu a ,,zaritě,, četl noviny a netrpělivě čekal až na stůl před něj přiletí talíř plný vaflí a samozřejmě i Mauře,která chystala vafle na talíře. "Dobré ráno sluníčko." pozdravili mě jednohlasně 'Aww..To je taak roztomilí' proběhlo mi hlavou....Maura nám dala talíře a sedla si k nám ke stolu popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se do toho úžasného jídla......Po snídani jsem se skočila převléct,a když jsem došla tak už Maura i Boby seděli v obýváku,před sebou sklenku s pitím a krabici papírových kapesníčků nad tou jsem se prostě musela zasmát.Akorát teď nebyl čas na smích.Okamžitě se moje rty stáhly do neutálního výrazu a já se posadila naproti nim do křesla a spustila svůj dlooouhý monolog.... "Asi by jste to měli znát už od začátku...........
Pokračování příííště...
Strašně mě baví vás napínat sama to nesnáším ale prostě v příbehu se to musí doufám,že to chápete jinak ted už vážně nemám předepsané ani slovo a totálně netuším kdy bude další asi až mě někdo (ty víš kdo) donutí napsat další :DD ... Jinak děkuju mooc všem co to čtou a za ty komentíky strašně mooc vás miluju lidi fakt že jo...Ani sem nedoufala,že budu mít tak užasný čtenáře.Jen doufám že se story bude líbit i nadále a že nestratím čtenáře.Takže znovu se omlouvám za chyby.A ještě takový jedno info jak sem psala minule otázku s pohledama tak ten díl bude až ten od ted druhej nejspíš jaksi jsem to špatně vypočítala :D ...No jo dost keců ...
Otázky:
1.Jaký je váš názor na postavy??
2.Chcete v dalším dílu i Grega??
3.Chcete i Denis a Thea?
4.Co si myslíte,že se Zo stalo..Nebo co jim chce zhruba říct (mám to vmyšleny ale zajmají mě vaše myšlenky)
5.Miluju váás děsně moooc.....Doufám že zase budete komentovat jako minule :33 Ste slaďoučký :DD <3
6.Ty vole přes 980 písmen bez mýho komentáře to je rekord :DD
No nic kdo dočetl až sem tak tomu gratuluju a děsně děkuju.Prosím ho o Vote a Commentík :D <3
WITH LOTS OF LOVE YOUR RONNI Xx <3
