Tenth part

101 15 4
                                    

             * Pohled Zoey*

Greg,Dee a Theo se zdrželi až dovečera,takže jsem se zatím vyhla "zpovědi",i když popravdě už bylo na čase aby se  Maura i Bobby dozvěděli pravdu.Když jsme se celkem neradi všichni rouzloučili,tak jsem se s Maurou i Bobbym v závěsu vydala zpátky do obýváku,abych jim už aspoň část příběhu řekla."Takže ještě předtím,než začnu povídat chci aby jste mi slíbili,že to co vám řeknu nějak nezmění váš názor na Nialla a ani na nikoho jiného dobře? " zeptala jsem se,a oni oba přikývli na souhlas.Tak jsem tedy začala znovu: "Všechno vlastně začalo,už před mým narozením...Mezi mojí matkou a otcem to už v té době nějak extra neklapalo,jelikož můj biologický otec chtěl mermomoci syna a moje matka porodila moji sestru a pak čekala mě.Ale to bylo ještě celkem v pohodě,jelikož moje sestra byla klidné dítě a otcova maminka ji měla hodně ráda..No ale to je teď  celkem fuk,ještě předtím než jsem se narodila,tak otec nic nedělal většinou přišel z práce a rozvalil se na gauči,jen někdy měl problém,ale prostě tak  mno..Pak když jsem se narodila já,tak najednou začal s tím,že chce třetí dítě (říkala mi matka),i když se spolu vždycky bavili o tom,že dvě děti jsou akorát a že víc jich rozhodně nechtějí.No,ale najednou začal mluvit o třetím dítěti,asi to bylo tím že tak moc toužil po synovi,a nebo protože věděl ,že by moje matka zjistila,že to jeho psychycký týrání není vůbec v pořádku,to nikdo neví snad jen on.Takže vlastně až někdy v pozdějším věku jsem se dozvěděla,že otec matku týral,ale spíše psychicky než fyzicky.No každopádně,když mi byli tři roky,tak už matka měla otce dost a prostě sbalila pár věcí a odstěhovali jsme se k babičce a dědovi.Jenomže tam byl jen jeden pokoj a se mnou jakožto z hyperaktivním člověkem to matku strašně štvalo.Asi pár měsůců na to dávali PS miluji tě a já prý furt otravovala,že chci do Irska (tam kde se to natáčelo).No a jelikož sem matce vadila,tak mi tam zaplatila opatrovnici a poslala malou čtyř letou holku do Irska.Pak to znáte mysleli jste si že Amanda je moje maminka,byla jako maminka i mě měla ráda,tohle všechno mi vlastně vyprávěla ona já si pamatuju jen útržky,taky vím že moje babička z dědou z matčiny strany jí dávali jak peníze pro mě tak i pro ni myslím,že za mě utratili hodně,ale stejně to nějak extra nestačilo,ikdyž Amanda pracovala a já v patnácti začala chodit na brigády nikdy to nebylo nic extra.No a vlastně do tohohle všechno patříte i vy Niall i Greg byli jste,jste a doufám,že i budete pro mě jako rodina.Hrozně moc vás všechny miluju jste nejlepší lidi co mě v životě potkali a chci vám říct moje obrovské DĚKUJU,vím že jste Amandě pomáhali a starali se o mě vážně vám moc a moc děkuju.Nevím co bych pro vás mohla na oplátku udělat.Ale teď už bych měla pokračovat.Jak jsem se poznala s Niallem to asi víte.No a s Gregem sme si padli do oka hned jak do mě vrazil na tom skateboardu.Ale to taky znáte.No ale to co vás zajmá asi nejvíc je proč jsem vlastně odjela,že?!?No,když mi bylo těch 13 zjistila jsem,že jsem se zamilovala,jenže tu byl problém a to velkej.1. Byl zadanej,měl holku 2.jsem moc velkej srab,abych se vyjádřila jako první.No takže jsem byla zamilovaná a on měl jinou hrozně mi ubližovalo,že je s jinou,ale byla jsem ráda že je šťastný,i když s jinou to mi bylo fuk,přála jsem mu to.Každopádně asi měsíc na to co spolu chodili jsem šla ze školy později ještě jsem pomáhala profesorce s úklidem po výtvarce,měla sem času dost protože Niall byl zaneprázdněný a Greg se učil na zkoušky.No a víte jak chodím vždycky tou delší cestou přes les?! No tak jsem tama šla a slyšela jsem divný zvuky,výkřiky,tak jsem se šla podívat blíž no a přítelkyně mýho idola si to tam rozdávala s jiným (upozornuji ona byla starší).Byla jsem z toho špatná no a po týdnu jsem se neudržela a řekla mu to.Nevěřil mi a hrozně moc jsme se pohádali,nevěděla jsem co děla,absolutně jsem nechápala proč se ke mě tak zachoval.Celý týden jsme kolem sebe chodili jako cizinci.Z člověka,který mi byl nejblíž byl najednou někdo,kdo se mi vyhýbal jak to jen šlo.Když jsme na sebe náhodou narazili okamžitě odešel.Hrozně mi to ubližovalo,I když jsem chodila s úsměvem uvnitř mě všechno chátralo.Pokaždé když jsem došla z práce lehla jsem do postele a plakala usínala jsem vyčerpáním.Po tom příšerném týdnu jsem si řekla,že takhle to dál nejde.S Amandou jsem se chtěla domluvit,že se odstěhuju.Jenže mi zrovna to ráno volali z nemocnice,když jsem tam dojela řekli mi,že Am je po těžké nehodě.Všechno co teď vím mi řekla už předtím v nemocnici mi jen řekla že všechno je v závěti a kde ji najdu.Pár minut jsem se ji snažila povzbudit,aby tu zůstala,ale ona věděla že odejde takže jsme se rozloučili a zazpívali si Always be together.Když jsme dozpívali tak se na mě usmála přes slzy naposledy se na mě podívala pak zavřela oči a odešla...promiňte" s omluvou jsem se vysmrkala a utřela si slzy.Viděla sem,že Maura brečí už celkem dlouho a Bobby,který doteď slzy zadržoval se už také rozplakal.Oba mě obemuli a po chvíli,když jsme se trošku uklidnili jsem začala zase vyprávět: "Amanda mi odkázala všechno co měla,protože její děti na ni zanevřeli nikdy jsme ani jena nepochopili proč,ale to sem asi nepatří.No takže týden po její smrti se konal pohřeb,celý týden jsem všechno zařizovala s něčím mi pomohl i Greg a Dee a vím,že i vás poprosili o pomoc.Já byla celou dobu doma na matrice a nebo na hřbitově a všechno vylaďovala aby to bylo dokonalé.Pohřeb znáte tam jste byli.No a hned po pohřbu jsem doprodala všechny věci,které jsem nechtěla a odjela jsem pryč odsud."potřebovala jsem se napít a tak jsme na chvíli přestala."Dobře a kam si tedy jela?" zeptal se mě Bobby."No prvně do Dublinu,ale po týdnu se mi zdálo,že je to moc blízko a tak jsme odletěla do Londýna a tam jsem na letišti potkala Anne s rodinou Anastazia je mimochodem moje nejlepší kamarádka teď.Se vším mi pomáhala jak ona tak i její rodiče brali mě trochu jako bych k nim patřila,ale nikdy to nebylo jako s Am nebo s vámi."odpověděla jsme mu popravdě."A kdo..kdo byl ten chlapec? " vymáčkla ze sebe Maura roztřeseným,uplakaným hlasem.A hned na to ji Bobby objal,ona mu zaryla hlavu do ramene a vzlikala."No já ..já nevím jestli vám to mám říct..." zase se mi drali slzy do očí. "Je to Niall,že ano?? Vždycky to byl on viť ?" zeptal se Boby "Jop.Vždycky to byl a bude on,ale už je to jiný.Asi už ho nikdy nebudu moct brát tak jako dřív." řekla jsem a slzy se mi plně spustili,razili si cestu od mých víček přes tváře a bradu a padali mi na už tak dost promočené tričko."Víš já všimla jsem si toho už když ste byly děti.Vždycky jstem se na sebe tak zvláštně koukali a taky jstem se na sebe hrozně sladce usmívali.Prostě jsem si to myslela dávno.Víš zlatíčko,když sem se dozvěděla,že Niall s někým chodí myslela jsem si,že je už konečně s tebou,ale když mi domu přivedl tu rajdu..."zadrhla se Maura "Kdybych ho tak nemilovala,tak je oba vykopnu z našeho domu.Víš pořát jsem tajně doufala,že se Niall vzpamatuje a že mu dojde že miluje tebe.Došlo mu to ale až moc pozdě.Když si zmizela říkal nehezké věci.Vím,že bych ti to říkat neměla,ale mám pocit,že by si to měla vědět.Říkával,že je dobře že si zmyzela,že doufá v to aby tě už nepotkal.Až měsíc potom zjistil co je ta jeho zač a taky začal litovat toho co říkal..Každý den se modlil a omlouval se ti.Necelý rok na to zjistil,že tě opravdu miluje a že na tebe nemůže zapomenout.Potom si našel moc milou dívku,v chování ti byla velice podobná,ale pak se Niall přhlásil do X-Factoru a věděl,že ten vztah nevydrží a proto se s ní rozešel.Doufal,že když se dostane dál,tak že ho uvidíš a třeba se ho pokusíš najít." nakonci vzlikla Maura a neschopna pokračovat se opět opřela o Bobbyho."Víš já chtěla jsem,ale vždycky jsem se z toho sama sobě vymluvila.Ale pokaždé jsem pro Nialla hlasovala i s Anne,ale ta spíš pro Harryho,vlastně jsme hlasovali pro všechny kluky a i nějaké holky.Když kluky vyhodili,plakali jsme s nima.A když je dali do kapeli mohli jsme se štěstím zbláznit.Prostě se z nás staly Directionerky.Jezdili jsme na srazy dokonce i pár pořádali.Užívali jsme si to naplno,když jsme se konečně dostaly na koncert,tak jsme byly štěstím bez sebe.No dokud mě Niall nepoznal utekla jsem zpátky k nám domů.Pak to znáte.Druhý den jsem se nabalila do Irska a zamluvila si let.Měla jsme ještě hodinu před odletem a právě dojela Anne s Harrym,jenomže měli s sebou i Nialla,nebudu vám lhát vypadal hrozně vůbec neměl tu svoji jiskru,byl jako tělo bez duše,jako vyhaslá svíčka bez plamínku.Příšerný pohled ale nechtěla jsem se sním potkat a tak jsem utekla.Volný čas jsem strávila na letišti.V letadle jsem poslouchala písničky  a pak jsem potkala vás." zase se mi spustili slzy,ale tentokrát jsem je zarazila včas."No tohle je asi všechno,co jsem vám chtěla říct.Já jen doufám,že se na Nialla nebudete zlobit ani nic.A hlavně mu nic z tohohle prosímvás neříkejte...Vážně mocprosím nechci aby se nic z toho dozvěděl." "Tohle ti slíbit nemůžeme dítě.Nialla pořát miluju stejně,ale nemůžu ti slíbit,že mu nikdy nic neřeknu." řekla Maura a Bobby souhlasně kýval."Ale já-já nevím co mám dělat." rozplakala jsem se."S tímhle ti asi moc neporadíme dítě."řekl jemně Bobby."Co kdyby si zkusila tohle všechno říct jemu?" zeptal se opatrně."NE NE NE!! " vyletěla jsem z křesla do stoje a začala pochodovat po místnosti "To nepřipadá v úvaho ON se o tomhle nesmí dozvědět nidy..NIKDY...Prostě NE.TO bych nedokázala..Ne to prostě ne..."chodila jsem sem a tam a pořát si opakovala tyhle nesmysli."Ššššš.Uklidni se to bude v pořátku snažili se mě uklidnit,ale popravdě.V téhle situaci by mě neuklidnilo absolutně nic.Potřebovala jsme ven na vzduch prostě pryč a to co nejrychleji to šlo,ale v tom co sem měla na sobě jsem jít rozhodně nemohla."Počkej beruško kam jseš?" zastavil mě hlas Grega."Já potřebuju na vzduch..Počtkat Greg?!? Co-co tu děláte lidi??" vyjekla jsem ,když jsem za křeslem spatřila Grega a Denis.Nečekala jsem na odpověď a rozběhla se nahoru do pokoje,když jsem se bleskově převlékla,opláchla si obličej studenou vodou a upravila s vlasy,tak jsem zase vyrazila dolů ze schodů."Dobře víte co?Když jste to slyšely všichni,tak si aspoň něco vyjasníme ok?" "Dobře."řekli všichni sborově a usadili se pohodlněji.Najednou mě nějak přešla chuť jít ven.Teď jsem potřebovala vyřešit horší situaci,a to byla v tuto chvíli ta nejdůležitější mise.Musím jim domluvit,aby se Niall nedozvěděl nic důležitého.Chtěla bych,aby se nedozvěděl vůbec nic,ale to prostě nejde.Někdo se prořekne,nebo se opije a nebude vědět o čem přesně mluví.Ale rozhodně se Niall nesmí dozvědět,že jsem odjela kvůli němu.Vždycky,když jsme byli malí,tak jsme si slibovali,že se nikdy neopustíme,že si všechno budeme říkat.On mi slíbil,že ať se stane cokoli,tak že ode mě nikdy neodjede,že mě neopustí a já mu za to naoplátku slíbila,že si kvůli němu nikdy fyzicky neublížím.Když jsme tohloe probírali,tak mu prostě nestačilo,že jsem mu řekla 'fyzicky si kvůli tobě nikdy neublížím' ne náš Niallerek detailista to musel mít dopodrobna musela jsem mu vyjmenovat všechno možné od řezání,braní prášků,drog,kouření,alkoholu,přes sex za peníze (ne nikdy sem nepochopila proč chtěl i tenhle bod,ale budiž),až po vraždění sebe nebo kohokoli jiného.Ten den jsme se celkem dost nasmáli.No,ale teď už zpět do reality.Když jsem se rozhlédla,tak jsem zjistila,že všechny oči v místnosti směřují na mě a to mě docela znervozňovalo."Počkat kam jste tak rychle dali Thea??" došlo mi najednou. " No on spí nahoře v pokoji,hned jak jsme vešli do auta,tak začal hrozně plakat,myslely jsme si,že je mu špatně a tak jsme se vrátili,nechtěli jsme zase zvonit,tak jsem si odemkli náhradním klíčkem.Hned jak jsem odemikal,tak Theo ztichl,ale už jsme se nechtěli vracet a rozhodli jsme se,že tu přespíme,zrovna,když jsme vešli,tak si začala povídat,tak jsme poslouchali.Theo po chvilce usl,tak jsem ho odnesl do pokoje a poslouchali jsme.Tak nějak to bylo celé." rozvyprávěl se Greg "Aha." vydala jsme ze sebe tuhle velice 'inteligentní větu' a vstřebávala všechny nové informace."Jo dobře ok,takže jste slyšeli všechno?" přikývli."Úplně??" zeptala jsem se projistotu znovu kývli ."Ano,ale jsetli ti to nějak vadí,tak to zkusíme zapoměnout.Snad to nebude tak těžký." snažila se situaci zachránit Denise."No vlastně..." povzdechla jsem si "Ne to je jedno,teď už je to fuk jen vás tedy všechny poprosím o takový trochu kompromis." řekla jsem."Takže,nechci ,aby jste tohle zapomněli.Mohla bych,ale vím že by to bylo k ničemu,protože nic takového se zapomenout nedá.Ale chci vás požádat,aby jste o tomhle mluvili před Niallem a vlastně před kýmkoliv s obezřetností.Nemůžu vám,jakožto Niallově rodině,zakazovat mu to říct,ale doufám že vás můžu požádat o to,aby jste se snažili.Prostě nechci aby se to Niall dozvěděl.Vím že něco se určitě dozví,ale nepřeji si,aby věděl všechno od nikoho jiného než ode mě.Jo slyšíte dobře jednou mu to řeknu a v tom je ten kompromis...100% mu to řeknu,ale ne teď,nezvládla bych kdyby se to dozvěděl tak brzy..." "Ale,co když už to ví?" přerušil mě něčí hlas...

Ufff....Tak konečně další...Na začátek se DĚSNĚ MOC OMLOUVÁM...Prostě sem neměla čas kvůli přijmačkám,pak jsem měla 14 dní noťas nepoužitlnej no a potom jsme zjistila,že to co jsme měla předepsané se smazalo.Takže jsem konečně dokontrolovala tohle,a tady to máte...Doufám že to ještě někdo čte a slibuju,že když si to aspoň pár lidí přečte,tak že přidám další díl co nejdřív. Jinak doufám,že se tenhle díl líbil no a taky ,že jsem vás nesklamala s celou touhle zapletkou...

Otázky:

1.Tak trochu jsme domyslela jak skončí celý tenhle příběh,ale taky mě napadlo celkem dost věcí,tak jsem si říkala jestli byste časem (za dost dlouho) braly druhý díl,a nebo jestli spíš nový příběh

2.Řekne to Niallovi,nebo se to dozví jinak??

3.Co Ann a Harry bude jim to skřípat už ze začátku a skončí to,a nebo spolu budou ??

4.Pokusí se Niall o další sebepoškozování?

5.Ublíží si Zoey?

To je asi vše..Všem co to dočetly až sem (GRATULACE) tak ty prosím o koment a vote..Jen vám chci říct,že i to vote potěší a dá hrozně moc energie na psaní :) .... LOVE ya guis..XOXO your Ronni <3

My different life (Czech story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat