Když jsem tě potkal poprvé, vypadal jsi, že mě lituješ. Jako jediný člověk na světě.Díky Yoongi.
***
Šel jsem si zpátky sednout na své místo. Nemohl jsem tomu uvěřit. Člověk, kterého jsem tolik miloval je mrtvý. A jenom díky mně. Slzy se opět kutálely po mé tváři.
Přihnal se ke mně další kluk o něco vyšší než jsem já. ''Ty jsi Giho přítel ?''slovo přítel procedil skrz zuby a hodil u toho na mě takový pohled, kterým mě přímo zabíjel.maličko jsem pokýval hlavou.
Ten kluk se ke mně přiřítil, chytl mě pod krkem a začal se mnou třást. ''To kvůli tobě zemřel''brečel.
Brečeli jsme oba.
''Promiň'' pustil mě a obejmul.''Máš pravdu''zavzlykal jsem.''Můžu za to já''
Rychle jsem propadl v panický pláč.
''Né opravdu promiň, Yoongi byl můj nejbližší kamarád''začal mě hladit po tváři, ale já se na něj ani moc nesoustředil.
V mysli mi pobíhala obrovská hromada myšlenek. Spadl jsem na zem a začal jsem sebou nekontrolovatelně škubat.
''Jsi v pořádku''zděsil se ten kluk a začal volat o pomoc.
Probudil jsem se v nemocnici.Trochu jsem pootočil hlavu. Vedle mě seděl ten kluk . ''Jsi v pořádku ?''zeptal se starostlivě. ''Jsem v pohodě''zašeptal jsem a sklonil pohled k peřinám.
''Jsem Kim Namjoon''představil se a podal mi ruku.
začal jsem se smát. ''Co je ?''pootočil nechápavě hlavu. ''Promiň, jsem Kim Seokjin'' usmál jsem se.
On se taky rozchcechtal a pohladil mě po vláscích. ''Yoongi měl dobrý vkus, vypadáš skvěle''usmál se.
trochu jsem posmutněl, ale i přesto jsem jemně sčervenal. ''Kawaii :3''rozzářil se Joon.
***
No namjin začíná. Jinak vysvětlení proč tato povídka existuje: 1. Abych se nenudila xD
2. Je málo Namjinek a tak si je musím psát sama xD ♥
Jo a ve středu jedu se školou na výlet takže asi nebude díl :( ♥♥♥
ČTEŠ
I will never leave you [Namjin] ✔
FanfictionS lidmi v černém oblečení a při spouštějíci se rakvi, se tihle dva potkali. "Nikdy tě neopustím" slíbil mi...Dodržíš svůj slib ? 💎Namjin💎 ❕ boy x boy❕ 🌈🌈🌈🌈🌈🌈