I will never leave you [Namjin] ✔

16.

"Jine ty se řežeš?!" Řekl našvaně Namjoon.

Jen jsem na něj neschopen slova koukal.

On na to přišel... ale jak?!!

"Víš já.."

"Takže je to pravda.. ukaž ruce!"přikázal mi.

To nemůže myslet vážně.

On to nesmí vidět!! 

"Joone, já nechci aby jsi to viděl." Podíval jsem se na něj smutně.

Když Joon viděl můj výraz pochopil že mu ruce neukážu.

Sklonil jsem pohled k čistě bílým peřinám.

Ale Joona jen tak neodradím.

Zvedl své ruce a začal mi odhrnovat rukávy.

Za chvilku na něj vykoukly čistě bíle obvazy, které začal sundávat.

"Bože.. n-n-nikdy jsem si toho nevšiml" podíval jsem se Namjoonovi do očí, které se začaly zalívat slzami.

"Nemůžeš za to, neplakej prosím" pohladil jsem ho jemně po tváři.

"Ale můžu, měl jsem na tebe dávat větší pozor" 

Položil si obličej do dlaní a rozplakal se.

"Joonie~ to je v pořádku" přivinul jsem si ho do obětí a šeptal jsem mu konejšivá slůvka.

Teď to byl on kdo potřeboval utěšit.

*** 

Tento díl věnuji    nejspíš se to na mobilu neukáže takže tě tu označín zítra *~*

Moc ti děkuji že tak horlivě komentuješ tento cancer, který se utváří v mé hlavě <3

 Jinak se omlouvám za chyby ale tenhle díl píšu na mobilu ·~·