Vstala jsem z postele hned jak nás vzbudil budík, který jsme si včera večer ze Zuzkou nastavily. Oblékla jsem se a šla pomalu dolů na snídani. S Dylanem jsem od včerejšího rozhovoru nebyla, nepromluvila, ale viděli jsme se na zkoušce, kterou jsme měli hned po večeři. Dylan, ale dělal, že se nic nestalo, i když jsem na něm viděla, že je trochu smutný. Ale co určitě si dneska nebo zítra už z někým za*uka tady na soustředění a bude hned zase šťastnější. To je další věc, že bych mohla být jen jeho další štětka na jeho seznamu.
Sedím na snídani a čekám na Zuzku, která se trochu zdržela v koupelně. Mám před sebou housku se sýrem a šunkou. Zkouška jsem si z jedné půlky housky a hned položila zbytek zpátky na talíř. Dylan sedí hned naproti mě u stolu z Maxem, který vlastně je jeho asi nejlepší kamarád, protože jsou pořád spolu všude, tak jako já že Zuzkou. Dylan se na mě dnes ani nepodíval, zatím co já se na něj dívám pořád. Nemůžu přestat myslet na ten skoro polibek a potom ten náš rozhovor. Jestli jsem vůbec udělala dobře.
"Tak třído posaďte se na svá místa a začneme zpívat." Řekla učitelka. Sedla jsem si hned vedle Zuzky, která seděla uprostřed třetí řady. Jakmile jsem se trošičku nahla a podívala se doleva, tak jsem viděla Dylana. "Dnes si zazpíváme Diret-on, Psát od prvních řádků, Memory, Gloria aleluja, Do You heart the people sing?, a You raise me up. Toto všechno musíme tento týden dát do kupy." Dořekla učitelka a všichni si začali chystat noty. Ale já se pořád dívala na Dylana, jak tam sedí a hraje si na mobilu. "Angelo nechtěla by jsi s námi začít zpívat? Nebo se budeš ještě dlouho dívat na Dylana?" Zeptala se učitelka. Hned jak to dořekla, tak jsem se na ni podívala a okamžitě jsem sklopila hlavu dolů, aby nikdo neviděl jak se červenám. Cítila jsem na sobě pohled od Dylana, a to mi bylo i docela nepříjemné.
"Tak dobře, už máme skoro všechno trošku projete, a teď si tady nechám dva lidi, kteří si odspívají svoji písničku.. Ostatní teď máte asi čtyřicet pět minut čas." Řekla učitelka. "A kdo to bude tedy zpívat?" Zeptal se jeden klučina z první řady. "No ty už jsem si vybrala, protože vím že ti to udělají opravdu moc rádi." Usmívala se učitelka od ucha k uchu a prohlížela si všechny tři řady. "Takže můžete jít a zůstanou tady Angela a Dylan." Řekla učitelka a já se zastavila v půlce kroku a otočila jsem se na učitelku s naštvaným pohledem. Učitelka se na mě jen nevinně usmála a pokrčila rameny.
"Takže Angelo ty budeš zpívat vrchní řádek a ty Dylane ten spodní." Řekla učitelka potom, co jsme si sedli vedle sebe na židle. Jen jsem přikývla a vytáhla si noty. "Tak Angelo začneš." Otočila jsem si noty na správnou stránku a začala zpívat. Cítila jsem na sobě pohled od Dylana, ale snažila jsem se to ignorovat.
"Ne ne ne. Pořád je to bez emocí." Řekla učitelka už asi po půl hodině zpívání. "A vy se divíte? Však ona city ani nemá." Řekl Dylan až trošku zařval. "Já nemám city? Děláš si že mě srandu? Nevím kdo tady má každý večer v posteli jinou!!" Řekla jsem a postavila se naproti Dylana. "Však chceš v té posteli se mnou být taky tak nedělej." Zařval Dylan. "Ne to opravdu nechci. To je totiž ten problém proč jsem ti to řekla včera. Nemohla bych s tebou nic mít, protože bych nevěděla jestli bys neměl ještě nějaké bokovky." Zařvala jsem na něj. "Ježíš já bych s tebou nikdy mít nic nechtěl, však jsi úplně odporná." "Tak proč si mě chtěl políbit v tom autobuse?" Zeptala jsem se nechápavě. "Protože jsem se vsadil s Maxem, že tě tady ohnu!!" Zařval na mě, ale hned si zakryl ústa. "Tak to můžeš Maxovi říct, že si prohrál." Řekla jsem se slzami v očích, až trochu přetékali přes okraj, a rozběhla jsem se do pokoje, kde nikdo nebyl, což jsem byla ráda, lehla jsem si na postel a brečela. Nemůžu uvěřit tomu, že Dylan se vsadil. To proto dneska dělal že se nic nestalo.
