The Golden ball

4.

Mám úplně zkaženou náladu.Jsem totálně naštvaná na matku. Pokud chcete vědět jak to včera dopadlo. Hrůza.
Křičela.rozbíjela věci okolo sebe a málem mi dala i facku. Mám měsíc zaracha. 
I když vím,že mi hned na to zítra dovolí ven,jsem na ní prostě naštvaná,.
 ještě se musím zapsat na tu soutěž.Vlastně,musím i vymyslet  jak se na ní dostat.Právě teď chci být kluk. (lol)..


Říkala jsem,že mamka ihned zaracha zruší..
Právě teď  se oblékám do černých legín  a bílého trička nad pupek.
Zkoukla jsem se v zrcadle.
Ještě tomu něco chybí.. No jasně! Piercing..
Oh,asi jsem se nezmínila,že je nosím. Zbožňuju je! 
Vklouzla jsem do koupelny a nalíčila jsem se.
Svoje vlasy  jsem rozpustila z drdolu,z toho drdolu je mám teď supervlnité,po ramena.
Znovu jsem se zkoukla v zrcadle.Perfektní


Vzala jsem si kabelku a vyrazila jsem. Nevím proč jsem dneska tak vymóděná. Jsem spíš typ,co nosí černou a šedivou. Jsem taková černá ovce.
Seběhla jsem schody dolů,jako vždycky jsem zakopla o poslední schod,ale naštěstí jsem jenom zaklopítala.


Všude kolem sebe slyším hlášky " Nevíte náhodou jméno toho nového?" "Kdo je ten,který se opovažuje říkat,že je lepší než Hráč?" 
Měla jsem sto chutí jim zakřičet do ksichtu,že jsem to já.
Možná se divíte,jak o tom vůbec vědí,když jsem se ani nezapsala a ještě ani nemám plán jak se tam dostat..No,je hodně jednoduché vytvořit si anonymní profil a anonymně na něj upozornit všechny ze školy,vlastně skoro všechny ve městě.
Píšu tam,že JÁ vyhraju zlatý míč,žejsem lepší než Bieber a tak dále..
Prosel kolem mě kluk,který se strašně smál a křičel "Píchačka na trávě,píchačka na trávě"  Nechápajíc jsem se zamračila. Pichačka,jako "drogová"  stříkačka nebo jako souložení?

Právě jsem procházela kolem mé oblíbené části města. Ale najednou jsem uslyšela divné zvuky po mé levé straně.

Hlavu jsem otočila na místo,odkud zvuky pochází.
To,co jsem viděla mě zarazilo.
Ten kluk nemyslel žádnou stříkačku a nedělo se to rozhodně na trávě..
Na lavičce,na kterou se koukali malé děti,kterým po chvíli jejich rodiče  zakryli oči a s překvapením,stejně jako já se koukali na jednu a tu samou lavičku. Právě tam byl souložící pár.
Nechutné..že se nestydí.
Koukla jsem se jim do tváří. Kluk který seděl a držel.. největší děvku ze školy a pomáhal jí se na něm nadzvedávat byl.. Bieber.
Litovala bych,kdybych to neudělala.. vybral jsem si z kapsy mobil a začala je natáčet.
Na tohle se nemůžu dál dívat,zakroutila jsem nad nima hlavou a dál pokračovala cestou.

Zastavila jsem  se u stolu,na kterém byly přihlášky.Všechny jména jsem si přečetla.. bylo jich dost.
Nad jménem nebo spíš přezdívkou "Pan dokonalý" jsem se uchechtla,ten člověk je ale narcis. Oh,samozdřejmě zatím bylo dopsané "Justin Bieber". Jak nečekané.

Už..už jsem se natahovala pro propisku,ale zastavil mě stisk na mém zápěstí.
Pán zatím záhadný si mě k sobě otočil a já se koukla do jeho očí.
Byli oceánovo modré.Koukala jsem se do nich hojnou chvíli.. a pak si odkašlal.
Trapas. 
Krev se nahrnula do mých tváří a odstoupila jsem od něj. Na jeho tváři se odehrával arogatní úsměv,on se mi vysmíval do obličeje!
"Eeh, co potřebuješ?" zahanbeně jsem se na něho podívala a on se zasmál.
Ukázal na papír s přihláškou.
"Hele,nespletla jsi si náhodou název? Tohle není baletní škola"  pobaveně řekl a čekal na odpověď. Nahodila jsem znamý ´Poker Face´ a  hned na to si to uvědomila sakra..
Musím něco vymyslet..
"Hej! Já jdu jenom přihlásit bráchu,je nemocný a nemůže se zapsat sám" Yeah! Placák kámo!
Vypadá to,že mi to zbaštil a tak k tomu nic víc neřekl,ale nemohla jsem přehlédnout i pochyby v jeho obličeji.
Znovu jsem se natáhla pro propisku,kterou jsem uchopila do ruky a vymýšlela jméno.
Chlo-Christian Devone. Oh to jméno zní divně,ale nevadí. Vymyšlené údaje jsem napsala do přihlášky,ale dost mě znervózňoval jeho pohled na mě.
Celou dobu stál vedle stolu,aby viděl na přihlášku,tu jsem potom založila do  knihy,která u toho byla a otočila se na odchod.
Ale zastavil mě stisk mna mém zápěstí,znovu.
"Uh,no..umm. Jak se jmenuješ?" nesměle se na mě usmál..aww je roztomilý,ještě se mi nestalo,že by kvůli mě nějaký kluk koktal.
"Chloe Devone,ty?"   nastavila jsem k němu ruku a doufala,že ji přijme,usmál se na mě a potřásl si se mnou. "Josh,Josh Parker" 
Nastalo trapné ticho a mě to přestávalo bavit. "No,já už asi půjdu domů" ukázala jsem za sebe palcem a otočila se na odchod.
"Počkej minutku!Doprovodím tě,teda jestli můžu" (Wait for a minute :33)
"Oh,jasně" rozpačito jsem se usmála a on ke mě doběhl.
´Nenápadně´jsem otřela hřbet ruky o ten jeho a čekala,jestli na to nějak zareaguje. 
V periferním vidění jsem videla jak se mu oba koutky úst roztáhly do širokého úsměvu a spojil naše ruce. 
Bylo to,jako by mnou projel elektrický proud.
Zrovna jsme procházeli kolem stadionu a ja se koukla směrem k né moc vysoké zdi,u které byl hned ten trávník. Vždycky  nějaká hezka chvilka skonči a to se stalo právě teď. Na té zdi se opět šukal Bieber s tou kurvou  Emily. Změnili nejen místo,ale i polohu.
Musím uznat,mají výdrž. Nad  těmahle myšlenkama jsem se vduchu profackala.Otočila jsem se na Joshe,ten s otevřenou pusou stál a hleděl na ně.
Najednou se Bieber otočil našim směrem a zakřičel "Čus bro,nechcete se k nám přidat?" zasmál se a pohledem přeskakoval ze mě na Joshe. 
Ten se na mě s nadějí v očích podíval. Nahodila jsem znechucený face.
"Nasrat,jste prasata" ukázala jsem jim můj zlatě nalakovaný prostředníček a nasraně si to kráčela domů.

Po chvilce jsem slyšela kroky,které se ke mě rychle přibližovaly. Asi běžel/a.
"Ale notáák,jen si dělal srandu" podle hlasu jsem poznala,že je to Josh.
 Ignorovala jsem ho a dál kráčela. Ani jsem se nenadála a už jsem byla u branky. 
"No táák,nezlob se na mě" za loket si mě k sobě otočil a nasadil  "puppy eyes".
Aaaa,tomu nemůžu odolat. Usmála jsem se na něj a obejmula ho.Chvíli byl překvapený,ale objetí mi opětoval.
"Už musím,táta na mě čeká"  dala jsem mu pusu na líčko a v kabelce jsem hledala klíče.
"Dáš mi alespoň tvoje telefonní číslo?" vytáhla jsem klíče,otevřela branku a zpátky se k němu otočila. Nahnula jsem se k jeho uchu a tam mu pošeptala " To si musíš zasloužit" potichu jsem se zasmála,když mu naskočila husí kůže a potáhla ho za ušní lalůček.
Zamknula jsem bránu a otevřela si dveře od domu. On tam stál,jako omámený.
"Tak zatím!" zakřičela jsem na něj a zabouchla dveře.
 
Ahh.. já vim.. strasne.. mimochodem.. tim "soulozenim" jsem se inspirovala,protoze kdyz jsem sla vcera vecer domu tak pred detma,na lavicce, i u skolniho stadionu se tohle stalo.. nechutnost toto,jeste pred detma :DDD Chyby jsem neopravovala,takze se za ne omlouvam :) -Jasmine