Ztracena v čase (Dokončeno)

Ukolébavka

Pink a Brilliant pobíhaly po svém pokojíčku, který mají u svého táty a hrály si.
,,Holky! Je osum! Jde se do Hajan!" zvolal Jack White, stojící ve dveřích.
Byl to velmi tmavě modrý jednorožec s černou hřívou a stejně bílýma očima, jako jeho dcery.
,,Ale tatiiii." zakňučely nesouhlasně.
,,Žádné ale. Zítra dete do školy." odbil je hřebec.
Klisničky si otráveně lehly do společné postele.
,,Ale noták, co ty protáhlé obličeje? Máte školu v Crystal Empire rády, ne?" usmál se na ně Jack a sedl si na jejich postel.
,,Jó to jó, ale nám se ještě nechce spát." vysvětlila Brilliant.
,,Ah! Ať nám zazpívá ukolébavku!" napadlo Pink.
,,Jo! Tu co zpívá mamka Dartovi!" přitakala Brilliant.
,,Ale já nevím jakou ukolébavku maminka zpívá." řekl pobaveně Jack.
,,Tak mi ti ji zazpíváme první!" navrhla Brill.
,,Ale nesmíš nám tu usnout!" varovala ho Pink.
,,Dobře, pokusím se." ujišťoval ji.
Klisničky na sebe kývly a v dokonalé souhře spustily.
(v melodii "Sviť mi, sviť mi, hvězdičko")
🎶Spinkej, spinkej, maličký.
Tmou už svítí hvězdičky.
Do své teplé duchničky
zachumlej své nožičky.
Spinkej, spinkej, maličký.
Pod křídlem své matičky.🎶
Jack jako zkamenělý zíral do prázdna.
,,Stalo se něco, tati?" zeptala se Pink.
Jack zaklepal hlavou.
,,Takovou... Takovou ukolébavku mi zpívala moje maminka." řekl smutně.
,,Tvoje mamka byla pegas?" zeptala se Brilliant.
,,Nebo taky alicorn jako naše mamka?" přidala se Pink.
,,Já... Nevím. Už si na ni nevzpomínám. Naposledy sem ji viděl když sem byl ještě miminko." vysvětlil Jack.
,,Něco se jí stalo?" lekla se Brill.
,,Táta říkal, že slíbila že se vrátí." sklonil hlavu Jack.
,,A co o ní ještě říkal?" ptala se zvědavě Pink.
,,Prakticky nic. Nechtěl o ní moc mluvit." pokrčil smutně rameny.
,,A myslíš že se opravdu vrátí?" zeptala se Brill.
,,Slíbila to. Pamatuju si že než odešla, něco mi řekla, ale nepamatuju si co to bylo." kroutil hlavou Jack.
,,Určitě se vrátí." usmála se Pink.

,,No, nikdy sem tuhle ukolébavku neslyšela, ale řekla bych že je známá ne?" přemýšlela Blue Skies - světle modrá pegasí klisna s tmavším odstínem modré na hřívě ,,Koneckonců, jak víš, já neumím pořádně ani... No..
Žádnou jinou ukolébavku. Prostě mi to neleze do hlavy.".
,,Tady nejde ani tak o ukolébavku, ale o to, že moje máma slíbila že se vrátí, ale nevrátila se." přemýšlel Jack a chodil po místnosti.
,,Třeba se jí něco stalo." napadlo Blue.
,,Ale já o ní za celý život vím jen to, že se má vrátit." stěžoval si Jack.
,,Proč se nezeptáš táty?" napadlo Blue.
,,Myslíš že sem to nezkoušel? Ptal sem se ho nejmíň tisíckrát a on o ní nechce mluvit, jako by to bylo zakázané nebo co! Tak sakra, mám právo vědět něco o vlastní mámě ne?" zlobil se Jack.
,,Třeba pro to má svoje důvody." uklidňovala ho Blue.
,,A jaké? Co může odepírat synovi, aby znal aspoň jméno svojí matky?" nechápal Jack.
,,Co ty víš? Ale neboj, určitě se jednou všechno dozvíš." usmála se konejšivě Blue.
,,No, nezbývá mi než čekat. Buď na to, jestli táta nepromluví, nebo na to, až máma přijde, jak slíbila." sklonil bezmocně hlavu.

Tak to byl takový problik do přítomnosti. :D
V kapitole se objevila BlueBrony.
Ty probliky sem budu nějak cpát, ale ne tak dlouhé jako tenhle. xD
Skoro 600 slov. :O
Hold mám dneska psací náladu. xD