Přeživší

12. Neuhlídatelný

Rory:

Tisknul jsem se ke koutu. Po tvářích mi tekly slzy a celý jsem se třásl. V hlavě jsem měl pořád ten výjev. To jak jsem sápal...

Propukl jsem zase v hysterický pláč a třes. Nechtěl jsem to udělat. Nemohl jsem tomu zabránit. Zatemnilo mi to mysl. Já.. nemohl jsem nic.

Držel jsem se za hlavu. Skoro jsem si až trhal vlasy z toho jak jsem byl na sebe naštvaný. Nelitoval jsem se. Byl jsem naštvaný. Hlavně na sebe.

Co mě ale ještě více děsilo. A to, že jsem se cítil.. najezený.. nebo spíše.. nemohl jsem to vyzvracet. Přišlo mi to jak..

Ne.. nemysli na to. Nemůže to být.. prostě.. ne.

Podíval jsem se vystrašeně směrem kde byla... Měla být mrtvola.

Nebyl tam. Nechápal jsem to.

Takže to vážně byl.. sen? Ne.. to bych nebyl.. celý od krve.

„Jak jsem říkal. Neuhlídatelný." ozval se hlas ze stínu. Bál jsem se otočit hlavou na stranu odkud jsem slyšel hlas. Věděl jsem, že to vyvolal on. „P-proč?" vyjekl jsem směrem k němu a podíval se na něj.

Chyba. Zorničky se mi zúžili a já viděl rudě. Nepřemýšlel jsem. Konal jsem. Vykřikl jsem na něj a vyběl proti němu.

Má mysl se sebe snažila zastavit. Mé tělo neposlouchalo. Poprvé jsem si uvědomoval co dělám, ale při tom. Nemohl jsem tomu zabránil. Nešlo to.

Jakobych byl náměsíčný a mě se to celé jen zdálo.

Muž v kápi se mi ale ladností vyhýbal. „Ještě není čas" zašeptal a praštil mě přes hlavu pořádnou silou. Vyjíkl jsem jak pes a svalil se na zem a chytl se za hlavu. Bolestně jsem se na něj koukl. Už tam nebyl. Stejně jako to tělo, kterého jsem si před tím všiml.

Třeštila mi hlava, ale pomalu. Cítil jsem jak se mi zrak súžuje.

Nevím jestli jsem rád nebo nerad. Přitiskl jsem se ke zdi a třásl se strachem z toho co se bude dít dál.

Zase jsem neviděl dál jak za polovinou mé ruky. Možná to bylo dobře.

Lehl jsem si na studenou zem. Třásl jsem se zimou a snažil se přemýšlet nad tím co se stalo, co se semnou stane. Bál jsem se.

„prosim.. odpusť. nechtěl jsem.." kňučím pro sebe a tisknu si k sobě kolena.

Nevím jak dlouho uběhlo, jak dlouho jsem ležel na zemi. Myslím, že jsem prochladnul. Jenže. Otevřeli se dveře. Zmateně jsem se tam podíval.

Neviděl jsem tam. Ani postavu díky přítmí jsem nemohl rozeznat. Poté až když se pomalu přibližoval tak jsem podle kroků poznal Jamese.

Oddaně jsem se díval směrem kam přicházel. Neviděl jsem mu do tváře, nemohl jsem uričit co se stane.

Zabije mne? Nevím. Už před tím.. chtěl. ale neudělal to. Pořád se ptám proč. Udělal jsem mu tolik problémů.

„Jez" uslyším a zmateně se na něj podívám.. tedy na jeho siluetu. „co..?" uslyšel jsem jeho překvapený výraz a najednou se v mém zaostřeném zorném poli ukázal jeho obličej.

Byl.. zhroucen, na dně, viděl jsem jak má propadlé pod očima. Možná i brečel. Nevím.

Teď mě ale zkoumal. „To zase.. není možné" zašeptal a díval se mi do očí. Sklopil jsem provinile hlavu a takto se prozradil.

On se jen na mě užasle díval. Stále byl ale naštvaný.

Klekl si ke mě a dotkl se rukou mé tváře. Automaticky jsem cukl. Vyděšeně jsem se na něj díval. Co mi udělá. Co se mnou chce udělat.

Pohladil mě. Nechápal jsem to. Omluvně se na mě díval a hladil mě na tváři. On.. on se nezlobí? Proč.. Vždyť jsem.. udělal jsem to... „J-já..-" přiložil mi prst k puse. „ššššš.. nemluv. Nic neříkej" řekl lehce zlomeným hlasem a já se jen na něj díval. Bál jsem se. Moc jsem se bál.

„Rory... Líbilo se ti to co jsi.. udělal?" zeptá se chladně a dívá se mi do očí. Když jsem chtěl odpovědět tak mi přidržel prst u pusy abych nemluvil.

Zatřásl jsem hlavou pro ne. Bylo mi z toho na zvracení, ale nedokázal jsem se ani hnout. Třásl jsem se. Bolelo to. Cítil jsem se.. hrozně.

„Věděl jsi o tom, že to uděláš?" zaváhal jsem. Poté jsem ale musel kývnout. Kdybych mu zalhal. Myslím, že by to poznal, Chtěl jsem mu říct, ale že jsem se nemohl hnout.

„Tak proč jsi to udělal?!" vykřikl a trhl mi hlavou. „N-nemohl-" chtěl jsem mu to vysvětlit. „Ticho!" vykřikl hystericky a už mě chtěl uhodit. Zastavil se ale. Neviděl jsem mu do tváře. Neviděl jsem absolutně nic.

Jediné co mi zbývalo bylo se skrčit v třasu a čekat co se mnou udělá. Zasloužil jsem si to. Ale i tak. nemohl jsem za to. .Nechtěl jsem to udělat. Neudělal bych to.  

Zdravím~
Moc děkuji za všechny vote a sledování téhle povídky, samozřejmě i nějaké ty komentáře.
Budu moc ráda za každý další vote, komentář, váš názor.