°Něco jako amorův šíp°- část pátá

431 43 12
                                    

„Počkat, počkat," vydechl Augustýn po chvilce ticha, během které to vypadalo, že vážně nad něčím přemýšlí a následně se na mě zaujatě podíval. „Takže ta věc, kterou jsem prohodil tu misku, nebyl teleport, ale pouhé okno?" Týnek se podepřel na loktech, aby viděl Emmettovi do tváři a tvářil se jako pravník, kterému jste zatajili závažnou skutečnost a on ji zjistil teprve teď.

„Ano?" protáhl Emmett významně a zdůraznil napůl tázací ton. „Má vůbec cenu ptát se tě, jestli sis vážně myslel, že je naše okno teleport nebo mám raději mlčet?" zeptal se s už vyrovnanějším hlase a Týnek se jen ušklíbl.

„Jen jsem se moc díval na filmy," podotkl Augustýn téměř okamžitě a já jen tázavě nadzvedla jedno obočí. „Vždy když se dívám na nějaký film, mám dalšího půl roku noční můry. Například, když mi Cathy ukázala ten fajnový film s mimozemšťanama, měl jsem pocit, že mě něco neustále pozoruje, a když Jacob zapl mixér, pokládal jsem to za zvuk přístávající kosmické lodi. Dokonce jsem měl tak bujné sny, že jsem spadl z postele a pokládal to za nepovedený únos. Vážně, jsem si tehdy myslel, že mě chtěl někdy ukrást i s postelí."

„Jo to si pamatuju, chtěl jsi, abychom si koupili alarm z důvodu, že nám tě chce někdo odcizit a následně jsi nechal instalovat požární hlásič, abychom poznali, kdyby se tě snad někdo snažil ugrilovat. Což do teď nechápu a jsem za to rád. Jen málokdo si může myslet, že vás chce někdo ugrilovat." Jacob se teď pohupoval v křesle a nezaujatě se díval střídavě na Augustýna a posléze na Emmetta, přičemž na Emmetta se díval mnohem víc ustaraně.

„A pak jsi taky chodil ze spaní do kolečka a měsíc ses ptal ve všech supermarketech, kde by sis mohl koupit pole s obilím, aby sis tam mohl udělat kruhy."

„Vy jste mě nechali chodit dokolečka?" vyjekl Augustýn popuzeně a prohrábl si vlasy, takže mu teď padaly všude možně.

„Mysleli jsme, že ses zase díval na dokument o rybičkách a hraješ si na zlatonku v kulatém akvárku. To už se totiž jednou stalo a když jsem tě probudil a chtěl tě odvést do postele, málem jsi mi vrazil a tvrdil jsi, že jsem tě probral zrovna v nejlepším, jelikož jsi teprve teď téměř doplul k filtru."

„Horší bylo když sis koupil protézu a následně tvrdil, že teď už jsi žralok, a tak už se nemusíš bát žádného filtru jako tehdy, když jsi byl malá rybka. Dost mi vadilo, když jsi s tou protézou večer cvakal a co hodinu vykřiklo, že máš hlad a jestli ti pomůžu ulovit tučňáka." Jacob se na Týnka vyčítavě podíval, ale ten se jenom zašklebil a položil si nohy na stůl. „I když to mělo své výhody, například když jsi mi uvěřil, že být velryba je ještě lepší než být žralok a týden jsi sekal trávník v domnění, že je to plankton. Jen jsem si připadal jako blb, když jsi každý večer šel ven a jezdil tam se sekačkou. Navíc jsi jezdil neskutečně špatně, a tak jsi pokaždé naboural všechny stromy. Mám pocit, že jsme ti počítali kolikrát zvládneš projet a nenabořit nic ve svém okolí, což bylo jen jednou. Chtěli jsme ti na tu sekačku pořídit air bag, ale nevím, co by na to řekli sousedi. Už tak jim vadilo, že pořád do něčeho vrážíš, natož aby se pokaždé po tom co do něčeho narazíš ozvalo bouchnoutí air bagu."

„To si pamatuju, vypadalo to asi takhle: VRRRR PRASK VRRR JEB TOU SEKAČKOU DO STROMU VRRR PRÁSK. Jednou jsem doprostřed trávníku zapíchl klacík a naboural jsi i do něho! Byl jsi jako býk při rodeu, Týnku!" Emmett se zajíkal smíchy a nenápadně si utíral slzy smíchu, které mu stákaly po tváři. „Kropáčková nám tehdy vysloveně řekl, že bychom mohli konečně přestat pouštět tu demoliční kouli po trávníku, zřejmě ve tvém stylu jízdy poznala demoliční bagr. Mám pocit, že v tom týdnu byla největší úmrtnost mravenců, asi jsi je všechny naboural, což není tak daleko od pravdy, jelikož jsi to jednou zaparkoval přímo v mraveništi."

„Vtipné," prskl Týnek nevzrušeně a Emmett se rozesmál.

„Jednou jsem ti koupil autíčko na písek a za dva dny jsem musel koupit nové pískoviště, jelikož jsi dokázal nabourat i skluzavku. Byl jsem docela rád, když jsi ten náklaďák ztratil v rybníku, teda až na to, že i tehdy se ti provedlo nějak nabourat kachnu a důchodkyni, která tu kachnu krmila," dořekl Emmette a Týnek se zazubil.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 14, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Art MuseumKde žijí příběhy. Začni objevovat