PERFECT

4 - překvapení

Přišla jsem ke skříňce a vzala si učebnice. Zabouchla jsem dveře skříňky přesně ve stejný moment, jako Louis. Můj úhlavní nepřítel a zároveň člvěk, co mi vždy vykouzlí úsměv na tváři a i z toho nejpochmurnějšího dne dokáže udělat ten nejkrásnější. Člověk, kterého nenávidím a zároveň bezpodmínečně miluju. Člověk, jehož urážky mi ustavičně ničí život, ale taky člověk, bez kterého bych nepřežila ani minutu. Jeho smích, jeho oči, on. Mnou tak nenáviděný a přitom tak dokonalý. Hlavou se mi honí dvě protichůdné myšlenky a svádí boj o mou pozornost. Jako vždy, když ho vidím. A také se jako vždy rozhodnu pro nenávist. Je to jasné. Nemůžu ho milovat. On je on a já...jsem já. Jsme každý z jiného světa.

Změřil si mě pohledem a s úšklebkem prohodil: "Čau krávo."

"Sbohem." Věnovala jsem mu falešný úsměv a už jsem chtěla zamířit pryč, když k němu najednou přicupitala Jess a strčila mu jazyk do krku. Nadzvedla jsem jedno obočí. "Omluvte mě, jdu se vyzvracet." Otočila jsem se a rychlým krokem šla ke třídě. Fajn. Celou dobu jsem si včera psala s TÍMHLE...

Vešla jsem do třídy a sedla si do zadní lavice. Zazvonilo a do třídy vešla učitelka dějepisu. Pokoušela jsem se vnímat učivo, ale stále jsem musela myslet na Louise. Potřebovala jsem na chvíli vypadnout a tak jem řekla, že musím na záchod. Na chodbě bylo naprosté ticho. Školou se rozléhalo jen pravidelné tikání hodin a mé kroky. Upadla jsem do jakési letargie. Nechala jsem to ticho mě pohltit a jen jsem střídala nohu za nohou, nádech za výdechem. Jako stroj bez jakýchkoliv emocí s pohledem upřeným na lesklé kachličky na zemi, ve kterých se odráželo sluneční světlo, pronikající několika velkými okny na levé straně chodby.  Najednou se však k mým krokům přidaly další. Vzhlédla jsem od těch strašně zajímavých kachliček. Kdo jiný mě tak mohl potěšit svou přítomností, než Louis.

"Co tady děláš?"

"To bych se měl zeptat já tebe."

"Jdu na záchod."

"Já...taky."

"Fajn."

"Fajn."

__________________________________________________

Tááákže... za 1. bych se chtěla omluvit, že jsem včera nedala díl, ale bolely mě očička. :'( Asi na mě něco leze... No nic, dneska jsem vám za to přidala 2 díly. :3  A u tohohle se přiznávám, jsem se trochu z části inspirovala svým životem, ale jak už to tak bývá, hóóódně jsem to zveličila a přetvořila :P :DD Takže hvězdičkujte a komentujte a klidně i kritizujte. :))))))))))