PERFECT

6 - Vzpomínky

"Začalo to v sedmé třídě. My s Louisem jsme byli nejlepší přátelé. Bylo to..." Polkla jsem. "Bylo to jako my dva proti celému světu. Občas mi to chybí... Ten večer jsme si jako vždy povídali. Oba jsme měli doma problémy a tak.. No a - on vytáhl pervitin. Říkal, že všechno bude lepší. Že poprvé se z nás hned nestanou feťáci. Tak jsme to zkusili. Pár dní jsme nespali, ani nic nejdli. Ne, že bychom neměli hlad... to jo a strašnej. Ale všechno chutnalo jako bláto a během chvilky jsme to všechno vyzvraceli. Řekli jsme si, že už to nikdy neuděláme, ale... Chvíli potom jsme se s Louisem přestali bavit...teda spíš - začli nenávidět a taky se naši rozešli a já.. byla jsem na dně. A tak jsem si sehnala další a tím jsem se dostala do toho 'začarovaného kruhu'. Jsem trapná, hnusná fetka a do konce života se toho nezbavím." Začla jsem brečet. "Promiň. Ještě jsem to nikomu neřekla, vlastně nevím proč ti to tady vykládám. Vždyť tě ani neznám."

Niall mě objal. "Ale znáš. Jsem Niall a bez Louise by mi bylo líp."

Oba jsme se zasmáli.

On zvážněl a podíval se mi do očí. "Já ti s tím pomůžu."

"Ne..radši se ode mně drž dál. Věř mi. Tohle je nadlidský úkol."

"Ale já mám takový pocit, že ty jsi anděl." Usmál se. "A ti můžou všechno."

Přiblížil se ke mně a krátce spojil naše rty.

Byl to zvláštní pocit. Vždyť - znala jsem ho jen pár minut a hned jsem mu vylíčila svůj život. A teď ten polibek. Cítila jsem, jakoby to bylo normální. -jako bychom si patřili, ale...

"O čem přemýšlíš?" Zeptal se mě.

"O tomhle všem. vždyť se ani neznáme... bylo to krásné, ale prozatím spíš...nejlepší přátelé?"

"My dva proti celému světu."

Zasmáli jsme se.

"Tak jo mám pocit, že teď už se asi ve třídě nijak nevymluvím... Už budu muset jít."

"Tak čau."

"Ahoj."

___________________

rxtcvbhjnkv g!! Vůbec nevím jak dál :'D Asi teď budu chvilku zase psát z pohledu Jess... No, uvidíme. :)) komentíky a hvězdíky dokážou vykouzlit na tváři vééélikánský usměvík :')