Jsem jak kniha prosta rýmu,
Vltava bez vltavínu,
jak vzdechy bez samohlásek,
jak slavík, jenž ztratil hlásek,
jak atmosféra bez ozonu,
jak město beze všech domů
a jako svět bez kyslíku,
jako dar bez přímých díků.
Jsem jako tělo bez duše,
a ty odvětíš mi jen suše:
No a co...
