Já miluji trpět, stále.
Honem, pojďte dovnitř. Dále.
Je to tím, že nejsem člověk?
Nejde tady vůbec o věk.
Lidé trpí, milujou to.
Chtějí cítit pevné pouto.
Chtěj mít rány od života,
z úst jim vyjde trpká nota.
Proč to dělaj, proč se ničí?
V blázincích pak sladce křičí.
Já jsem taky člověk taký,
Mám pouta, však nevím jaký.
