Noc

73 9 2
                                    

Už se stmívá,
mám strach, asi.
Do tváře mi padou vlasy.
Přijď sem, přijď a uklidni mě,
zahřej mě v té kruté zimě.
Odhrň ten můj dlouhý závoj,
všechny rány v mžiku zahoj.
Až do rána zůstaň se mnou,
spolu přežijem noc temnou.
Ráno skončí všechny strasti
a já budu ve tvé pasti.

Vždyť jsem si to zasloužila!

Nesmysly v mysliKde žijí příběhy. Začni objevovat