Hříčky osudu

Co teď ?

Jak dlouho jsme spali ? Hodinu ? Maximálně dvě ? Netuším, ale moc to opravdu nebylo. V 5:00 začlal Willimu zvonit budík, my vstali a začli se oblékat.

W: asi budeš muset řídit..
M: proč ?
W: protože jsem ještě ožralej

Usmála sem se a uklidila postel, na které jsme "spali". Po cestě ze schodů jsem začla mit strach. Opilá sem už nebyla, ale nikdy sem neřídila silnější auto, než je felicie. Sedli jsme si do jeho BMW a ja si začla štelovat sedačku podle mě.

M: Nic neříkej ! Teď řídím já a nezapominej na to, že mám kratší nohy než ty
W: no, to budu mit zase co dělat, než si to našteluju zpátky podle sebe.
M: neměl si me nechat řídit 

Po cestě si Willi ještě zdříml, tak jsem si dala nahlas muziku a dovezla nás domů.

M: vstáváme, lenochu! Už jsme doma
W: ještě chvilku
M: nee, vstávej, za chvilku musíš zas jet.

Vystoupil z auta, poděkoval, že jsem to odřídila a šel domů. Po té noci naše nekonečné konverzace po FB nějak opadli a mě to začlo chybět.. Snažila jsem se nějak udržet kontakt s ním, ale upřímně sem sama nevěděla, o čem si psát. Předtím to bylo lehký, psala jsem mu o tom, jak nám jezdi do práce hezkej zásobovač, že se mnou flirtoval tuten a tuten, ale teď mi to přišlo hloupé mu to psát.. V pátek mi ale napsal sám.

W: Ahoj 🙂 jak se máme dneska ?
M: ahoj, akorát sem se naložila do vany po těžkém dni v práci. Co ty ? 🙂
W: já teď vylezl z vany a přemýšlím, co s načatým večerem.
M: to ti neporadím, já dnes mám v plánu spááááánek 😍😍
W: no brácha říkal, že by sme mohli vedle do vsi na pivo, ale nemáme odvoz 😞
M: chápu, takže píšeš, protože tam chcete odvézt ?
W: no jestli se ti nechce, tak nevadí.
M: kdy chcete jet ?
W: tak za hoďku, až se zkulturníme 🙂
M: ok, tak za hoďku u auta.
W: jsi úžasná, děkuju ! 😘

Trochu mě zamrzelo, že si vzpomene jen, když nemá odvoz, ale na druhou stranu sem ho chtěla aspoň na chvilku vidět..

Hodina uběhla a já, nenamalovaná s mokrýma vlasama v drdolu sem běžela do auta. Výjmečně byly přesný a přišli chvilku po mě. Po cestě mi oba děkovali, že jsem strašně hodná a že neví, jak mi to vrátí a bla bla bla. Zastavila jsem jim přímo před vchodem do hospody, vystoupil brácha a Willi

W: běž napřed, přijdu hned
Brácha: ok, chceš objednat pivo ?
W: ne, pak si ho objednám
---
W: ještě jednou děkuju, že si nás sem vzala
M: jestli ještě jednou poděkuješ, tak tě z toho auta vykopnu. Už jste mi děkovali, nemáte zač a užijte si to, já si pojedu užívat postel 🙂
W: a nechceš tam jit se mnou ? Na chvilku, na jednu Colu ?
M: vidíš mě, jak vypadám ? Takle mám jit mezi lidi ?
W: jsi krásná i takle. Pojď, dáš si Colu a já tě pak pustím domu, jo ?
M: fajn, ale fakt jen jednu, pak půjdu spat
W: však ano, za půl hoďky budes doma

Nerada sem vystupovala z auta a šla do té hospody, ale Willi měl na mě nějaký vliv. Jako gentleman mi podržel dveře, pomohl mi sundat bundu, usadit se a dokonce mi i objednal tu Colu. Sice jsem ty lidi v hospodě znala, ale ne až tak dobře, abych si s nima povídala o tom, co dělají děti, jak jim rostou králíci atd. Tak jsem jen potichu seděla a poslouchala. Pak se na mě otočil Willi.

W: Ty se nudíš, viď ?
M: no, trošku..
W: a jak bylo celý týden ? Vím, že sem moc nepsal, ale onemocněl nám kolega v praci a já ještě s jedním kolegou jsme rozváželi jeho zásilky, takže sem se domu vracel v 7 večer strhanej jak kotě, dal sprchu a šel spát.
M: v pořádku, chápu. Já měla tak nějak normalni tyden. V úterý mi zase umřel vedoucí, tak....
W: umřel ? Jako fakt ? To je mi líto
M: né, že umřel jako doopravdy
(Musela jsem se smát, většinou když jsem tohle řekla, všichni věděli o co jde 😄)
... on totiž když je mu zle, tak říká, že umírá a my sme si to jaksi převzali, takže vždycky, když leží, tak umírá
W: aha. No, máte to zajímavě pojmenovaný
M: to ano.

-chytl mě pod stolem za ruku

W: ty jsi studená. Není ti zima ?
M: není, ale mám pořad studené ruce
W: tak já ti je budu zahřívat, aby si mi nezmrzla.

Nejprve mě držel normálně, jako drží maminky svoje děti, ale pak si propletl prsty mezi ty moje, podíval se na mě a usmál se. Bylo to hrozně fajn, ale v hlavě sem si říkala "nic to pro něj neznamená, tak to ber jen tak, že ti zahřívá ruce. Nebuď blbá, nedělej si zbytečný naděje". Jenže, ač sem to nechtěla, brala jsem to více méně vážněji, než sem chtěla.

Dopila jsem svou Colu a chtěla jsem zaplatit, jenže si toho všiml Willi..

W: to už chceš jit ?
M: ano, už se těším do postele
W: a to už si nic nedáš ?
M: Nene, už fakt půjdu. -zaplatím, prosím
W: co chceš jako platit ?
M: no tu Colu přece
W: tak na to zapomeň, ta je na mě.
M: ty si ji snad vypil, že ji chceš platit ? ( nemám ráda, když za mě někdo platí)
W: ne, ale vezla si nás sem, tak aspoň tu Colu ti zaplatím, když panáka si se mnou nedáš.
M: ty si mě v pondělí vezl do kt a taky sis nic nevzal, tak mě neštvi !
W: ne, ty mě neštvi, prostě je na mě !
M: ale,...

Dal mi pusu. Willi mi dal pusu před lidmi ! To bylo poprvé v životě.. tak jsem mu naposledy řekla, že mě s tím fakt sere a zvedala jsem se k odchodu. Willi se zvedl taky a opět mi gentlemansky podržel bundu. Rozloučila jsem se a šla ven. Willi šel za mnou a zase mi děkoval. No, nelezlo by vám to na nervy  ? 

M: ano, nemáš zač, rádo se stalo a teď už pššt, prosim. To já děkuju za tu Colu
W: prosimte, těch pár drobných mě nezabije
M: zabije, zrujnuje tě to strašně 😄
W: ale prosimtě, ty kecko..

Začal se pomalu přibližovat a když už jsem jeho dech cítila na své tváři, neudržela jsem se a políbila ho. Měla jsem strach, jestli to vůbec skoro za střízliva zvládne, ale začal spolupracovat. Chytl mě pod zadkem, vyhoupl si mě do náruče a opřel mě o auto. Ve svém rozkroku jsem cítila, jak tvrdne jeho rozkrok a chtěla jsem ho dostat znovu, ale při představě, že souložime venku v -15 mě to odradilo. Nerada jsem spustila nohy na zem, ukončila naše líbání a říkám mu

M: ty se už klepeš zimou, utíkej dovnitř, ať nenastydneš.
-Věnovala jsem mu jeden polibek
W: to není zimou.
- přiblížil se k mému uchu, hladil me po zadku
W:Chtěl bych tě teď a tady
M: teď a tady je moc zima, schovej si to na jindy
-opět jsem ho políbila
M: utíkej, dobrou noc
W: tak hold jo. Krásně se mi vyspi
- políbil mě na čelo a pak na rty
M: děkuju, vy to dneska moc nepřehánějte. Pa
W:pa..

Podíval se na mě tím psím pohledem, tak jsem se k němu přiblížila a naposledy ho políbila. Pak už sem sedla do auta a jela. Když jsem dojela domu a připojila se na net, čekalo mě překvapení.

William Stone: Minie, ještě jednou a naposledy děkuji za odvoz, moc si toho vážím. Ale ty se mi krásně vyspi, nech si něco krásného zdát a doufám, že až se ráno probudíš, tvá první myšlenka bude na mě, stejně jako moje poslední před spaním a první po probuzení. 😘 sladký sny 💋

Tak a teď co si o tom myslet? Já se z toho kluka jednou zblázním ! Nechala jsem to tak a šla spát.
Další den mě však čekalo další překvapení.....