Hříčky osudu

Vánoce, Vánoce přicházejí..

      Mohlo být tak 6 ráno, když nás po naší divoké noci probudilo řinčení zvonku a klepání na dveře. Peter cely rozespalý a jen v trenýrkach šel otevřít:

Sousedka: To si ze mě děláte srandu, že ? Od 3 do 5 tady malá Bownová řve jako kráva. Asi to řeknu vašim rodičům. A jestli se tohle bude ještě jednou opakovat, zavolám na vás StB !!

     StB ? Opravdu ? Vybuchli jsme smíchy a sousedka už celá nevrlá odešla. S Peterem sme se tomu zasmáli, ale pohrozil nám, že už se to nesmí opakovat. My s tím problém neměli, uměli jsme být potichu, s tím začal Katie. Na chvilku jsme pak ještě zavřeli oči a po probuzení vyrazili k domovu.
      Přes týden jsme se s Willim moc neviděli a v sobotu byl Štědrý den, takže vidět se bylo takřka nemožné i když od sebe bydlíme 30m. Tak jsme si alespoň psali.

W: Minnie?
M: ano ?
W: já mám chuť.
M: zrovna dnes ? Zrovna teď, když dělám večeři?
W: já vím, ze je to nevhodné, ale co mám dělat ?
M: Nezbývá než masturbace 😂
W: jsi milá..
M: Willy, víš, ze bych ráda, ale dělám teď večeři u táty a pak pojedu ještě k mámě. Takže buďto to půjde až pozdě večer, s tím, že nevím, kde by jsme to provedli a nebo musíš prostě vydržet. 😞
W: já vím. Tak já to tedy vydržím 😘

     Nic jiného mu taky nezbylo. Dodělala jsem jednu večeři, najedla se, sedla do auta, snědla druhou večeři a jak bývá našim zvykem, šli jsme na Vánoční půlnoční mši. U kostela jsme se ale rozmysleli a místo do kostela jsme zalezli do hospody. Čím víc jsem pila, tím víc jsem měla chuť napsat Willimu, co doopravdy cítím. No, ta chuť na sebe nenechala dlouho čekat...
M: Willy ? Musím se ti k něčemu přiznat. Zamilovala jsem se do tebe, ale tak neskutečně, že to ani nedokážu popsat.. Chtěla jsem ti to říct už u Petera, ale na to jsem nenašla odvahu. Omlouvám se, jestli tě to obtěžuje, nebo tak něco...
W: Minnie, neboj, poznal sem to. Ale i přesto, co sem ti říkal po cestě do Kt, i já mám malé pochybnosti..
M: jaké ?
W: Po rozchodu s Katie sem se hodně uzavřel do sebe. Ale ne co se týče vyjadřování, ale pocitů. Něco málo zůstalo, ale valná většina citu je mrtvá. Nevím, zda to ve mě dokážeš znovu probudit.. Jsi úžasná holka, a já si tě tak trochu přivlastňuju
M: chapu, jak se citíš a jestli na nový vztah nemáš sílu, stačí říct,  necháme to tam, kde to je. A třeba časem se to opět obnoví.. Jak si mě přivlastňuješ ?
W: No když o tobě mluvím, tak neříkám jen Minnie, ale moje Minnie. Je to hloupý, vím, ale proste jsi moje Minnie. A nechci nic ukončovat, mám tě rád a bojím se, ze bych to propásl 😩
M: je to kouzelný. Už dlouho sem nebyla něčí Minnie 😍
     Co by si měl propásnout ?
W: Tebe....
       Vybijí se mi mobil nápisu pak. Budeš tu ještě ?
M: Snad ano ☺️

    Musela sem si to číst snad 10x, abych tomu uvěřila. Willy mi moje city opětuje !! Konečně po takový době se mu líbím ! Wow. To jsem ale ještě netušila, co se odehraje na Silvestra...