Nevím proč jsem to včera udělal. Nebyl to dobrý nápad, ale já v tu chvíli byl zaslepený. Možná i tím blbým Sluncem.
Slunce.
Jak často se toto slovo v poslední době objevilo v mém životě?
Častěji než by mělo. Ptáte se proč? Ten starý Cloudy zemřel spolu s mou sestrou před několika lety. Možná že i to mé jméno mělo nějaký význam. Blížila se její zastávka a já se zamračil. Nejsem nic jinšího než slaboch. Nastoupila jak jinak než v těch jejích cáklých šatech a posadila se na své místo. Dneska už byla bez kamarádky. Štěstí pro mě. Prostě ji překousnu, nic mi neudělala.
Pak to všechno zkazila.
Byl to malinký plachý usměv, který se objevil na její tváři.
Já s nezájmem otočil hlavu na opačnou stranu a mé Slunce pohaslo.
ČTEŠ
Když slunce zapadalo
Short StoryKaždý den se západem slunce vběhla rozzářená do autobusu a sedla si naproti tomu mračícímu se klukovi s zničeným výrazem a historií temnou jako samo peklo. Rozzáří mu ona život nebo on zahalí do temnoty ten její? Příběh o již napohled d...