28 minut, tak dlouho trvalo než ta koule zapadne a já budu konečně šťasten.
27 minut
26 minut
25 minut
24 minut, fajn ještě jedna zastávka a slunce zakryjou stromy na 10 úžasných minut.
23 minut. Autobus vjíždí na zastávku a já slastně přivírám oči, je schované. Konečně. Dveře se pomali zavírají, když někdo zakřičí: ,,Počkejte."
Ať už jede.
Ale né, on stojí a čeká.
Být to na mě, schválně ujedu.
22 minut
Do autobusu se vřítí ona, holka v inkoustově batikovaných šatech, modrých silonkách a oranžových Vanskách. Její obličej jako by mě pleštil do tváře. Vypadala jako ta koule.
Měla rozzářený obličej, oslnivě rudé vlasy a slunce právě zapadalo.
ČTEŠ
Když slunce zapadalo
ContoKaždý den se západem slunce vběhla rozzářená do autobusu a sedla si naproti tomu mračícímu se klukovi s zničeným výrazem a historií temnou jako samo peklo. Rozzáří mu ona život nebo on zahalí do temnoty ten její? Příběh o již napohled d...
