Já,Charlotte

2.

Probudila jsem se kolem desáté hodiny.Vůně kafe mě praštila přes nos a já poznala, že Štěpán už je doma.Vyskočila jsem z postele a utíkala za ním.
,,Ahoj zlato," řekla jsem se širokým úsměvem na tváři. ,,Dobré ráno lásko," odvětil a políbil mě, ,,jak bylo v práci?" ,,Dalo se to až na nějakýho magora,kterej dělal bordel.Co ty, vše oukej?" ,,Jo, vše dobrý.Co máš dneska v plánu?" Začala jsem přemýšlet.Nic jsem v plánu asi neměla,
,,No já nemám v plánu nic, akorát si musím něco vyřídit.A ty? Nechceš něco podniknout?" ,,Nic.Tak pak můžeme skouknout film a zajít do hospody," řekl. ,, Dobře." Nasnídali jsme se a já se pak oblékla a vyrazila.Musela jsem k ženskému lékaři. Čekárna byla​ skoro prázdá,takže jsem dlouho nečekala.
,,Kolik je Vám let?"Zeptal se mě doktor,i když nevím proč, když měl mou kartu před sebou.Asi nechtěl počítat...
,,24,"odpověděla jsem.
,,Jste ve třetím týdnu těhotenství.Máte přítele?"
,,Tak teď jste mi to potvrdil.Ano,mám.Je často na cestách v rámci práce.Dělá progrmátora a často jezdí po republice."
,,A plánovali jste dítě?"Ptal se dál a já si připadala jak u výslechu.Už chyběla jen lampička.
,,Ne,neplánovali.Ale snad s tím nebude mít problém,"dořekla jsem a už se zvedala k odchodu. ,,Tady máte ještě těhotenský průkaz.Je tam napsaný termín příští kontroly.Brzy nashledanou."
,, Děkuji,nashle." Vydala jsem se domů.

,,Jsem doma!"Zakřičela jsem ještě ve dveřích.
,,No konečně, už jsem se bál, že budu muset koukat na film sám,"řekl Štěpán se smíchem. ,,Co jsi vybral za film?"ptala jsem se, zatímco jsem si sundavala oblečení a pokračovala v cestě do ložnice.
,,Hory mají oči.Trochu krvák,ale je to v pohodě." A tak jsme začali koukat.Během filmu jsem usnula,ale hned se zas probrala, takže Štěpán o tom ani nevěděl.
,, Lásko?"oslovila jsem ho po skončení filmu.
,,Ano?"
,, Já ti musím něco říct..."odmlčela jsem se. ,,No?"Popošťouchl mě.
,, Já...Jsem v tom,"řekla jsem mu do očí.
,,C-c-cože?"Vykulil oči.
,, Že jsem v jináči."
,,To si děláš prdel ze mě?!To ale není moje, že ne!"Zvyšoval hlas. ,,A koho jinýho by to bylo? Já tě nepodvádím.Prostě někdy antikoncepce selže,"odpověděla jsem.
,, Já žádný dítě nechci! Takže půjdeš na potrat!Starat se o nějakýho fakana fakt nechcu!A pokud nepůjdeš na potrat,tak si hledej jinýho fotra pro to decko! Čau!"Dořval,tříknul dveřma a odešel. Začala jsem brečet.Co teď?Co když ode mě odejde?A co to dítě?Ale jedno jsem věděla určitě.Nechám si ho! Ať mě to stojí cokoli.Sebrala jsem mobil a telefonovala mamce.Řekla jsem jí tu novinu,ale to se Štěpánem ne.Ještě by to chtěla vzít do svých rukou a bylo by to horší.

Bylo deset večer a Štěpán nikde.Celkem jsem ale byla v klidu, protože jsem věděla, že se mu nemůže nic stát,je to chlap jak hora.Koukala jsem na televizi a v půl jedenácté jsem šla spát.