,,Dětska!" Zakřičí na nás Jimmy a všichni se zastaví. Jo, teď dělejte neviňátka. Odfrknu si pro sebe. Využiju návštěvu Jimmyho a seberu Tomovi můj deník. Samozřejmě utíkám na to stejné místo jako vždy.
Úplně na kraji zahrady je strom, velký a krásný. Jeho listy mě vždycky fascinovaly. Připomínaly mi život. Ze začátku byla struktura jen jedna "čára" to je dětství. Nic neřešíte a všichni jsou hodní. Pak se "rozdvojí " to je období co zažívám teď já. Sice to mám těžké ale vím, že lidé se mají mnohem hůř. Můžu být ráda, že mě moji biologičtí stvůrci dali do domova a nehodili někam do řeky. Jinak ano, říkám jim biologičtí stvůrci. Jsou to jen lidé co mě stvořili. Nikdy jsem je nenazvala rodiče. Kdyby to byli rodiče, nenechali by mě napospas tohohle domu hrůzy. Sice jsem ráda za teplé jídlo a střechu nad hlavou, ale tohle stejně nepochopím. Jak může někdo opustit jen tak své dítě? Já jsem měla aspoň tu výhodu, že jsem tu od miminka. Některé děti si tu ale své rodiče pamatují. Některým umřeli, jiní na ně už neměli buď čas, peníze nebo prostě chuť. Proto mě šikanují. Vybíjí si zlost na mě a tak jim to trochu odpouštím. Ale stejně jen TROCHU !
No a teď se dostáváme k " třetí fázi "
to jsou čáry z těch rozdvojených částí. Ty představují mnoho starostí ale i radosti. Tyhle čáry "čáry života " jsou nejdelší, tudíž nejhlavnější. Ty se potom zase spojovaly. Ty symbolizovaly stáří. Nemáte tolik starostí a užíváte si zbytek života (většinou). Taky jsou nahnědlé, to připomíná no jak bych to nazvala ... Stařecký vzhled. No a pak list končí. To znamená smrt.Vím, že jsou to jen listy, ale pro mě znamenají opravdu hodně.
Páni, to ten čas letí. Už jsem tu 5 hodin. Myslím, že můj žaludek z toho taky není nadšený. Vynechala jsem večeři a moje břicho mi to celou noc připomínalo v podobě strašného kručení.
__________________________________________________________________________________________________________________24.12.2016
Můj milý deníčku, ano dnes je opravdu štědrý den. Moc se těším až budeme moct zdobit stromeček. Vím, že zase dostanu tak maximálně pastelky a nějaký kraviny ale stejně se těším.
Jinak kdyby tě to zajímalo, do dopisu pro Ježíška jsem si napsala o výlet do Londýna. Vím, že se mi asi nikdy nesplní, ale stejně bych si moc přála se tam podívat. Jak kvůli Sarah tak kvůli památkám. Jinak vzala jsem si červené šaty. Vím, že ostatní holky by jimi pohrdaly, ale já nemám na výběr.
Taky jsem si snažila uplést si copánky, ale nějak se mi to nepodařilo. ZASE. Ostatní dívky mají krásné copy, protože si je zaplétají navzájem, ale mně je nikdo dělat nechce. Jednou jsem o to poprosila jednu holku a ona na mě začala pokřikovat, jakože by ještě dostala vši. Tak jsem to už radši nepokoušela a snažím se to naučit sama ...
Štědrý den je ale tady pro nás stejně všechny důležitý. Jsme totiž odmala naučení věřit v Boha a tak Vánoce uctíváme, a i když jsme každý jaký jsm, o svátcích držíme spolu.
1. ledna se to ale vždy změní a všichni jsou zpátky. Vytrhnou mě tak z představ, že jsem na okamžik mezi nimi. Že mě berou..
No nic, zase jsem se zakecala ..
Už mě volají na snídani, tak musím.
XOXO
S láskou Stela
______________________________________
Tak a druhá kapitola je na světě 😂💪 jinak doufám, že to s těma listama není moc divný 😓😁😂
Jo to tě zas něco napadlo Nelo 👏ale prostě mi to k Stele nějak sedne 😊Jo a nebudu přidávat obrázky atd . protože si myslím, že každej má fantazii dost velkou na to aby si mohl
lidi a místa představovat sám. Sama nesnáším, když někdo do příběhu cpe fotky a popisy ...
Kazí mi to potom představivost 😕Tak jo přestanu už kecat :-D
Vaše N . 💕
ČTEŠ
Milý deníčku, ano opravdu jsem princezna (Pozastaveno)
Novela JuvenilStela. Šikanovaná dívka s neznámou minulostí. Alespoň pro ni. Život v dětském domově jí dává zabrat. Pak ale přijde naděje. A životní změna. Využije ji ? Přemluví ho ? A ukáže se nakonec její rodina ? A kdo je vlastně na jejím medailonku ?