Milý deníčku, ano opravdu jsem princezna (Pozastaveno)

3.

Jakmile jsme všichni dojedli snídani, šli jsme zpátky do pokojů připravit dárky. Já si vylosovala jednu paní uklízečku, která už je velmi stará. Jmenuje se Marieta a  je strašně hodná a milá. Nahrazuje mi vlastně babičkou, kterou jsem vlastně nikdy neměla. Strašně se mi líbí její vrásky, když se směje. Její rty se vždy roztáhnou do širokého vřelého úsměvu a i když je vám třeba smutno, tak vás vždy rozveselí. Rozhodla jsem se jí udělat koláž vzpomínek. Namalovala jsem zážitky z jejího vyprávění a zarámovala je. Zabalila do vánočního papíru a pečlivě zavázala. Musím se pochválit, protože se mi to opravdu povedlo ..

__________________________________________________________________________________________________________________

24.12.2017 večer

Milý deníčku, právě je sedm večer a jsem strašně nedočkavá ... Jo Snažím se rozptýlit zpíváním písniček ale nějak mi to nejde ...
__________________________________________________________________________________________________________________

,,Cink, cink, cink ...," uslyším po chvíli. Zavřu deník a přemýšlím. To už mi vážně tak hrabe, že slyším už i cinkání? ,,Ale ne! Přeci Ježíšek!" vypísknu a už se valím do hlavní místnosti. Postupně se ke mě přidávají ostatní děti a než běh za dárečky, to spíš vypadá jako hra o život. Každej se cpe, vesele piští, ale naštěstí nás tety nenapomínají. U dveří do hlavní místnosti to už opravdu vypadá hororově. Při pohledu na to jsem si vzpomněla na jeden obrázek z novin.
Byl to vlak na kterém bylo strašně moc imigrantů. Při tomhle pomyšlení si uchechtnu a jdu se procpat mezi ně.
No co? Chci si svoje dárky prohlídnout dřív, než mi je tihle pakoni zničí.

Konečně se otevřely dveře a každý se běžel pokochat stromečkem. Byl opravdu úchvatný. Je to krásná hustá jedlička s přírodními ozdobami. Sami jsme je totiž vyráběly.

,,Stela Williamsová!" Páni to jsem já! Rychle jsem se rozešla směrem ke stromečku a vzala si svůj dárek.
Teta Minie (to jsou paní co je hlídají, říkají jim tety aby si připadali aspoň trochu v rodinném prostředí) mi podala malou červenou tašku. Zalezla jsem si pod svůj oblíbený strom a otevřela tašku. V ní jsem našla 2 obálky ...
__________________________________________________________________________________________________________________
Milý deníčku, právě je jedenáct večer a já jsem strašně šťastná. Nikdy bych nečekala, že dostanu takové dárky.
Představ si, otevřela jsem jednu obálku a tam byl nádherný zlatý medailonek ve kterém byla má fotka! Určitě má velkou cenu ...Taky na něm bylo vyryto věnování:
            Pro naši nejmilejší dceru
                    Táta a Máma ❤

Ano, teď se určitě divíš proč nejsem naštvaná. Jo, znáš mě dobře...
Nejdřív jsem byla z medailonku nadšená, tedy alespoň do té chvíle než jsem si přečetla ten vyrytý text. Táta a Máma? Vážně? Oni pro mě NIKDY táta a máma nebudou! Pche, prý pro nejmilovanější dceru ... Kdybych byla jejich nejmilovanější dcera, tak mě nenechají napospas tomuhle domovu hrůzy. Dobře teď trochu křivdím Marietě ale stejně! Měla jsem takový špatný svědomí a navíc jsem ji celý den neviděla. Myslím Marietu. Vydala jsem se tedy za ní. Taaak mi chyběla! Potřebovala jsem jen obejmout ale ona mi vyrazila dech tím co řekla. Prý si myslela,že jsem chytrá holčička a že bych si takových věcí měla vážit a být za ně ráda. Přeci nevím kvůli čemu mě sem rodiče dali. To mi celou dobu vrtalo hlavou. To jsem opravdu tak sobecká, že lituju jen sebe a ani se nezamyslím nad tím, že mě sem mohli dát třeba i kvůli mému dobru? Po pravdě? Po tomhle rozhovoru jsem toužila už dlouho. Zajímal mě i názor ostatních. Bývala bych se zeptala Sarah ale to jsem na to byla ještě moc malá a nechápala to. Začala jsem si tedy rodičů vážit a medailonek má pro mě najednou strašnou cenu. Je to vlatně jediná věc spojená s mými rodiči kterou mám. Byla jsem z toho tak rozhozená, že jsem úplně zapomněla na druhou obálku. Rozbalila jsem ji a to co jsem viděla, mi opravdu vyrazilo dech ...
__________________________________________________________________________________________________________________
Tramtadadá !:-P
Třetí kapitola je na světě :O
Dala jsem si s ní celkem práci i když se to asi nezdá, tak doufám, že se alespoň trochu líbí 😇
Jinak se omlouvám za chyby ale až si najdu čas, tak budu kapitolky opravovat ☺

Hvězdička potěší, s láskou Nelča
💕💕
 
               PS: cover je ve výrobě 👏😂
Od nejúžasnější Caroline_Player