Kdykoliv si vzpomenu.
Sucho v ústech mám,
avšak alkohol ho zažene.
Srdce proč se tak trápíš?
Něco si kvůli ní cítilo...
Smutek? Zášť?
Ne, ne ty už dávno ne.
Tak co tedy?
Láska
Ach láska, ta je...
sladká jak med,
krásna jak květina,
Ten pocit když se duše s duší protíná.
Ach láska...
Ta saň, ta zmije.
Nadějí tě zavalí,
pak ji vezme, sní.
Duši přitom rozsápe,
Až pak člověku žádna nezbude.
Je pak jenom schránka prázdná.
A sucho v ústech...
to sucho
Proč raději neoddat se
smíchu, naději a štěstí?
Proč?
Neboť bez ní neznamenají vůbec nic.
Láska
Đ Už vím jak nabrat inspiraci :D. Zde návod: Veřejně prohlašte že zrovna žádnou nemáte. Přemýšlejte o tom. Něco vás napadne. Napíšete báseň. Jste za blbce, protože jste pár dní spátky řekl že žadnou nemáte. Ale mate ispiraci i báseň :D.
ČTEŠ
Vlkovy básničky
PoetryBásně které klišé nesou Ovšem s grácií a noblesou Také básně vtipné Sem tam i někdo chcípne To je poezie mnou psaná Odvážíte se vkročit do neznáma?
