Kolem hlav nám kulky sviští.
V lidech nevinných se ztrácejí.
Jejich těl jsou to zloději.
Mně stále jenom v uších piští
Kamarádi postupně odchází.
Nepromluvím s nimi už nikdy víc
a já nezmůžu vůbec nic.
Výbuch mě pak k zemi srazí.
Před očima tma v uších výkřiky.
Matky, jenž neuvidí dítě své.
Tohle bude konec dne.
Před námi nepřátel šiky.
Strachem lámou se kolena,
avšak tenhle boj trvá dál.
Kéž by to byl sen a já spal.
Nenesl tyhle břemena.
Náhle zvedne mě ruka něčí.
Chytám se zbraně přítele.
vždyť zem nám hroby ustele.
náhle ocitnu se v křečích.
k zemi opět padám,
teď však naposled.
ČTEŠ
Vlkovy básničky
PuisiBásně které klišé nesou Ovšem s grácií a noblesou Také básně vtipné Sem tam i někdo chcípne To je poezie mnou psaná Odvážíte se vkročit do neznáma?
