Prolog

84 13 1
                                    

Křik, oheň pohlcující střechy domů a jezdci v černém na cválajících koních. Jejich meče neustále sviští kolem. U stěny jednoho z domů malá postava dívky střílí šípy, co jí síly stačí po každém, kdo se přiblíží moc blízko. Za ní se choulí její o pár let starší bratr, s hlubokou ránou v boku.

Dívka sahá do toulce po dalším šípu a nahmátne poslední tři. Uvědomí si, že s nimi musí šetřit. Ovšem zanedlouho jí stejně dojdou. Vytáhne dýku schovanou v botě, je ochotna bránit svého bratra za každou cenu.

,,Ferio," řekne chraplavým hlasem chlapec.

,,Ano ?" odpoví přes zatnuté zuby dívka, zmatená z toho, že ji bratr řekl celým jménem a né Feri nebo Firi, jako obvykle.

,,Jdi pryč."

,,Ne, nemůžu tě tu nechat!"

,,Umírám. Zachraň se."

,,Nenechám tě tady!"

,,Musíš! Jdi už!"

Dívka se střídavě dívala na něj a na zbytky kdysi malebné vesničky.

Klekla si k němu na mokrou zem, vzala do dlaní jeho chladnou ruku a se slzami v očích řekla: ,,Na viděnou," a váhavě se rozběhla do nedalekého lesa.

,,Běž!" pobídl ji naposled bratr.

Snažila se ukrývat ve stínech a nakonec se dostala k okraji lesa. Naposledy se ohlédla po již nehybné postavě a, zatímco jí po tváři tekly slzy, vytratila se do temnoty.



Vyvrhel - Slzy minulosti (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat