Byl jsem šokovaný. Proč ho takto musím vidět? Co sis to udělal, Jiminie?
Rychle jsem k němu přiběhl a jeho malou ručku jsem vzal do těch svých.
"Jak na tom je?" Optal jsem Jungkook sestřičky, která nás k Minovi zavedla.
"Nebojte, bude v pořádku." Falešně se usmála. Její slova nezněla vůbec přesvědčivě.
-----
Zatímco Gi a Kook po chvilce odešli, já zůstal s Jiminem až do pozdních hodin.
"Už je čas odejít." Upozornila mě sestřička.
Mírně jsem kývnul hlavou, dal Jiminovi polibek na čelo a už se chystal odejít.
Když vtom čára na EKG, která až donedávna zaznamenávala Jiminovy životní funkce, zůstala rovná.
A tak jsem svého Jimina ztratil. Navždy zmizel z mého života.
----
Tohle ještě není konec 😊😊
Vaše Kačii :**
ČTEŠ
confused // hopemin
Fanfiction*user @pjm.123 liked your photo* hot_seok01: Tak co, okouzlily tě moje fotky? pjm.123: Ani nevíš jak moc... 🌙 ✖ WARNING ✖ ➡ boy X boy ➡ vulgarismy ➡ any similarity to another story is just a coincidence
