"Jsi normální, Hoseoku?!"
Ozval se někde vedle mě hlas, ale já mu nemohl odpovědět. Jako by mě mé tělo přestalo poslouchat.
Chvilku jsem nic neslyšel a potom se něčí rty přitiskly na ty moje.
Najednou jsem se rozkašlal a vykašlal na zem malou loužičku vody.
Pootevřel jsem oči a před sebou jsem spatřil zelenovlasého chlapce.
"Co to děláš, Yoongi?"
Optal jsem si.
"Zachraňuju ti život, jinak nic moc."
Pokrčil Gi rameny.
"A co když to nechci?"
Neodpověděl.
"Proč jsi to udělal?"
"No... "
Poškrábal se na zátylku.
"Ty jsi ztratil Jimina, já taky a bylo by fajn..."
Na chvíli se odmlčel.
"Bylo by fajn, kdybysme tím prošli společně."
Yoongiho tváře nabraly rudý odstín.
Nechápavě jsem na něj pohlédl.
"Jak jako společně?"
"No..."
Yoongiho tváře byly ještě víc rudé než předtím.
A pak mi všechno došlo. Vstal jsem ze země, na které jsem doposud ležel, přiblížil se ke Gimu, objal ho rukou kolem pasu a políbil ho.
Yoongi mi polibek začal ihned oplácet.
"Přesně tak jsem to myslel."
-----
Koneeec ☺
Skončilo to jako Yoonseok, ale who cares 😂😂
Jinak vám moooc děkuju za ty votes a komenty, co jste mi tady zanechali, jste úžasný, lidi 😍😘❤❤
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vaše Kačii :**
ČTEŠ
confused // hopemin
Fanfiction*user @pjm.123 liked your photo* hot_seok01: Tak co, okouzlily tě moje fotky? pjm.123: Ani nevíš jak moc... 🌙 ✖ WARNING ✖ ➡ boy X boy ➡ vulgarismy ➡ any similarity to another story is just a coincidence
