Unesl mě?!

8.kapitola

,,Neubližuj mi..prosím.." zaprosila jsem mezi vzlyky a on se na mě podíval.
,,Proč bych to dělal?"
Jen jsem se na něj nechápavě podívala.
On se mému pohledu zasmál, a svůj pohled opět upřel na mě. Přesněji řečeno na mé tělo, které bylo už jenom ve spodním prádle.

Co to kurva mele?
Absolutně mi došly slova.
Nechápala jsem to co mi právě řekl.
Co by teda se mnou chtěl dělat?
Neříkám ze by me tato slova nepotešila, ale neskutečně mi zamotala hlavu.
Zatim co jsem se utápěla ve svých myšlenkách, jsem ucítila zezadu na svém krku jeho horký dech.
Začal mi pomalu líbat krk.

,,Po-po-počkej.." řekla jsem zmateně.
Obešel mě, dřepnul si a podíval se na mě svýma nádherně modrými očima, které mel stejné jako Lukáš.
Kéž by tu byl.

,,Co se mnou bude?..." zeptala jsem se tiše.
Nic mi neodpověděl.
,,Co se mnou chceš dělat?!" naštvaně jsem zvýšila hlas a následně jsem si uvědomila že to nebyla ta nejlepší volba, protože jsem dostala strach aby mi za to nevymlátil zuby.
Nic se nestalo.
Zvednul se a odešel.
Prostě odešel a nechal mě tam svázanou, a ještě za sebou zamknul.
Nic nechápu.
Jak dlouho mě tu hodlá nechat?
Dobře tak si to shrneme:
Právě sedím svázána, jenom ve spodním prádle, v zamčené místnosti v bytě neznámého člověka který mě unesl.
A nemam nejmenší tušení jak dlouho tu zůstanu svázána, a co se mnou bude.
Skvělý. Fakt pecka.
Jenom mi pořad nedochází co se mnou teda bude dělat.

Za dveřmi jsem něco zaslechla.
Přišel Lukáš! Mohl by mi pomoct.
Slyšela jsem jak si s Adamem něco povídá ale nerozuměla jsem tomu. Pak se hlas přiblížil a já jsem zase rozuměla.

,,Kde je Týna?"zeptal se Lukáš ale odpověď na jeho otázku byla stále v nedohlednu.
,,Kde je?!" zařval.
Ticho.
,,Adame že ty jsi ji tam taky zamknul?!"
Takže asi nejsem první které to udělal.
Najednou se klika rychle hnula dolů, ale dveře se neotevřely.
Je zamčeno.
Lukáš začal bušit pěstmi do dveří, a řvát;
,,Haló?! Týno, jsi v pohodě?!"
,,Jo.. Asi.."  šeptla jsem.
,,Adame dej mi kurva ty klíče!"
,,Tak na to zapomeň." řekl Adam s klidem.
Po tváři mi stekla slza.
Já chci pryč.
Slyšela jsem jak Lukáš odešel, a s ním se vrátilo i cinkání.
Slyšela jsem jak se tam a Adamem dohadují a po chvíli klíč zajel do dveří. Dveře se rozletěly a do místnosti vběhnul Lukáš.
Hned mě začal rozvazovat, zatímco Adam ho s lehce naštvaným výrazem sledoval opřený o futro dveří.
Když mě od židle odvázal obejmul mě.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal se ustaraně.
Pokývala jsem hlavou na souhlas a podívala se na Adama.
Naštvaně zakroutil hlavou a odešel zatímco Lukáš mě stále objímal.
Trochu jsem se odtahla, protože mi došlo ze jsem jen ve spodním prádle.
Podíval se na mě.
,,Neudělal ti nic?"
Zakroutila jsem hlavou jakože ne, a on se na mě ustaraně usmál.
Vzal mě do náruče, a nesl mě do pokoje.
Když mě opatrně položil na postel, vděčně jsem se na nej usmala a on odesel.
Zvedla jsem se a šla se obléknout.
Sedla jsem si na postel a slyšela ty dva, jak se o něčem dohadují.

,,Adame co jsi jí chtěl jako udělat? Proste jsi ji tam svázal a zamknul?" Nic. Prostě neodpověděl.
,,Co?!" zvýšil hlas Lukáš kterého očividně štvalo že nechápe co se děje. Stejně jako mě.
„Do toho ti nic není."
,,Znásilnit jí?" Skočil mu do řeči Lukáš a mě při té představě přeběhl mráz po zádech.
Mlčel.
Z pohledu Lukáše:
Přišel jsem k bráchovi domů, ale nikde jsem neviděl Týnu.
Kde je Týna?"zeptal jsem se.
,,Kde je?!" zařval jsem.
Ticho.
,,Adame že ty jsi ji tam taky zamknul?!"
Chtěl jsem otevřít dveře od tý jeho zasraný místnosti ale nešlo to.
Je zamčeno.
Začal jsem bušit pěstma do dveří.
,,Haló?! Týno, jsi v pohodě?!"
,,Jo.. Asi.."  šeptla.
,,Adame dej mi kurva ty klíče!"
,,Tak na to zapomeň." řekl Adam s klidem.
Byl jsem na něj nasranej.
Šel jsem k němu do pokoje, věděl jsem že tam ty klíče budou.
Chvíli jsem se hádal s Adamem, protože nechtěl abych jí pouštěl, ale po chvíli jsem ho odstrčil a odemknul.

Když jsem ji od židle odvázal pevně jsem ji obejmul.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem se.
Měl jsem o ní strach, že ji brácha ublíží.
Pokývala hlavou na souhlas a podívala se na Adama.
Naštvaně zakroutil hlavou a odešel zatímco já jsem ji stále objímal.
Trochu se odtahla, a já se na ní podíval.
,,Neudělal ti nic?"
Zakroutila hlavou, a já se na ní usmál.
Vzal jsem ji do náruče, a nesl ji do pokoje.
Opatrně jsem ji položil na postel, vděčně se na mě usmala a já odešel.
.
,,Adame co jsi jí chtěl jako udělat? Proste jsi ji tam svázal a zamknul?"
Byl ticho.
,,Co?!" zvýšil jsem na něj hlas.
Teď jsem byl fakt nasranej.
„Do toho ti nic není."
,,Znásilnit jí?" zeptal jsem se v rámci možností co nejtišeji, aby to Týnka neslyšela.
Mlčel.
Jen se na mě krátce podíval a šel k sobě do pokoje kde se zamknul.

Nechal jsem ho být a šel se podívat na Týnku.
Seděla na posteli a četla si knížku.
Když jsem pootevřel dvere, trochu se lekla a knížku odložila.

Usmál jsem se na ní.
Je tak krásná.
Dlouhé, husté, hnědé vlasy jí splývaly po ramenou, a veliké oči, ve kterých jsem se ztrácel pokaždé co jsem se do nich podíval.
Lehce se na mě usmála svými plnými rty, kterémi dokázala vykouzlit ten nejkrásnější úsměv na světě.
Sednul jde si k ní...

PŘEČÍST! ->
Ahoj ❤️
Musím se přiznat, ze jsem si asi trochu zavařila...napsala jsem totiž něco, a absolutně nevim jak pokračovat...🤐
Je mi to sice blbý, ale chci se vás zeptat jak byste si představovali pokračování 😂
Díky a čau! 😇✌️