Vstoupili jsme do budovy školy. Kolem nás se začali objevovat známé tváře. Sem tam nás někdo pozdravil nebo na nás mávnul. Žaludek se mi stahoval úzkostí při pomyšlení, že někde poblíž se tu jisto jistě toulá Nash.
Snažím se rozpomenout se, co jsem to vlastně včera provedla, ale při každé vzpomínce mám pocit, že se mi hlava rozletí. Možná to zkusím později odpoledne, až mi bude líp. A potom ho uvidím.
Jeho svalnaté tělo mi jako vždy vyrazí dech a ruce se mi začnou potit. Vidím odlesky jeho kaštanových vlasů a když se na mě na chvíli podívá, vidím hluboko do jeho modrých očí. Potom, jako by si to rozmyslel, ihned pohled odvrátí. Co jsme to spolu prováděli?
Jako šíp do srdce mě najednou bodla vzpomínka. Panebože!
S Nashem jsme byli velmi dobří kamarádi už od šesté třídy na základce, kdy k nám přišel. Začala jsem svůj volný čas trávit se Sendri a Nashem a někdy jsme někam zašli všichni tři společně. Potom jsme se všichni rozhodli jít na stejnou střední. Od jisté doby ke mně Nash projevoval větší náklonnost, než k ostatním holkám. Lichotilo mi to. Ani nevím jak se to stalo, ale zamilovali jsme se do sebe a tak už asi od druháku se kolem sebe tak ploužíme, a máme k sobě vztah jako pár. Ale nikdy jsme spolu doopravdy nechodili. Divný, co? Sendri vždycky jen nechápavě kroutila hlavou. „Proč spolu sakra nechodíte? Koukni, jak se k sobě chováte a jasně je na vás vidět, že se chcete." Byli jsme si věrní, ačkoliv jsme nemuseli. Ale včera večer jsem to podělala. Sevřel se mi žaludek, když se mi to najednou vybavilo. Vím, že jsem se hodně opila, ale za to může Nash! Celý večer tam po mě pokukoval Jacob z třeťáku, ale já se snažila jeho pohledy ignorovat. Potom Nash někam zmizel a Jaby (tak se mu po celé škole přezdívalo, doteď nevím proč) si ke mně přisedl. Chvíli jsme si povídali a potom se po mně vrhl. Pane bože! Já se líbala s Jabym! Ne, že by nebyl hezký, či přitažlivý, když na to tak vzpomínám, možná jsem si to i užívala. Možná do té chvíle, než přišel Nash a neviděl nás dva na pohovce s jazyky pevně zaklenutými mezi sebe. „Kate? Já jsem myslel..." pak se odmlčel, sklopil pohled a byl pryč. Slíbila jsem si, že mu večer zavolám, ale zapomněla jsem. Zapomněla jsem na svýho „něco jako kluka". Jak se mi to mohlo stát? Už nikdy nebudu pít. Slibuju. Znova mě rozbolela hlava.
Sendri stála vedle mě a pozorovala Nashův zvláštní pohled, ale mlčela a na nic se neptala. Hlavou mi problesklo, jestli bych třeba za ním neměla běžet a nějak se mu to pokusit vysvětlit. Místo toho jsem se jen otočila a spěchala do třídy. Stejně ho potkám tam.
Úvodní kecy profesorky Freelingové do nového školního roku jsem moc nevnímala. Pohled mi stále sklouzával k Nashovi. Jak jsem mohla být tak bezohledná k našemu vztahu? Počkat, my vlastně žádný vztah neměli. Nemá právo se na mě zlobit. Neudělala jsem nic nezákonného. Z představ mě probere profesorčin hlas. „Ráda bych vám představila vaši novou spolužačku. Zoe Lankertovou!" Do třídy příjde nová holka. Má nádherný oči a úsměv, zadek jak z posilovny a velká pevná prsa. Bože na nebesích. Všichni kluci k ní hned zvedli hlavy. Včetně Nashe. Pocítila jsem velký záchvěv žárlivosti. I když na tu krásnou holku, co stojí přede mnou, vážně nemám.
Po hodině jsem si s Nashem chtěla promluvit, ale zděšení pro mě bylo, když u jeho lavice stála Zoe! Jak sakra může. Když mě zpozorovala, vrhla se ke mně a podává mi ruku.
„Ahoj, jsem Zoe."
„Ehm jo, to už vím.." odseknu, a podívám se na zhnusený pohled mého „něco jako kluka", „jsem Katy Lynn Mathewsová, ale kamarádi mi říkají Kat," dodala jsem ve snaze co nejvíce zapůsobit. Nash si mě jen prohlížel. Očima hledám Sendri a když ji spatřím, házím na ni prosebné pohledy. Za chvíli vstane a jde k nám. A bere si na starost Zoe.
„Zoe," řeknu, „tohle je má nejlepší kamarádka Sei" a ukážu na Sendri. Dívky si podají ruce, Sendri se usměje jak nejkrásněji umí a pak řekne „Jsem Sendri Monzertová, ale zkráceně jen Sei, co bys řekla tomu, kdybychom teď šli spolu na oběd?" „Ráda bych šla, děkuju." Zoe se usmála, že by z toho úsměvu roztál i led, který protrhl Titanic. Ta holka je fakt cool.
Když se obě vzdálili, pomalu jsem se usadila k Nashovi.
„Ehm..Ahoj" „Čau." Jeho odpověd vyzněla dost zpruzele, tak jsem přešla hned k věci.
„Víš Nashi..já..chtěla bych ti to vysvětlit." „Co mi chceš k sakru vysvětlovat?" začal řvát, „včera si se před mýma očima cucala s Jabym! Kat, já myslel, že vztah který k sobě máme je dost důvěrný,že je takový, abych si mohl být jistý, že mě nepodvedeš!" Naštvala jsem se. „Cože?! Budeš mi tady vykládat, abych ti byla věrná? Nejsme spolu, nechodíme spolu! Jediný, co spolu máme je sex, rande, a přátelský rozhovory. Jakej mám mít teda důvod ti být věrná?" „Možná proto, že mě miluješ..alespoň si mi to říkávala" Trefil se do mě. Vážně ho miluju. Jen nevím, jestli natolik, abych byla schopná dál zvládat tenhle vztah nevztah. „Nashi, prosím já.." „Nech toho, Kat, včera si mi jasně dala najevo, že asi o nás dvou nemáš stejné vyhlídky, jako já." „Byla jsem opilá!" „To já taky sakra! A nelíbal jsem se tam s žádnou třeťačkou! Chtěl jsem zlíbat jen tebe!" Jo a pak i zatáhnout do postele.
„Tohle nemá cenu, Kat, pokud to vidíš takhle, asi si dáme zbohem." Do očí se mi vhrnuly slzy. Jak může jednat takhle? Rozbrečela jsem se jak malý děcko. Když se Nash zvedul, ze zoufalství jsem ho popadla za košili, objala a vlepila pusu. Kupodivu se neodtáhl ale pokračoval. Pohladil mě po vlasech a utřel slzy. To bylo to nejprocítěnejší líbání, jaké jsme kdy spolu měli. Potom mě z ničeho nic pustil, ústy naznačil něco jako „Miluji tě," a pak odešel. Jak se mi zdaloval, viděla jsem jeho dokonalé svalnaté tělo. Nedokážu si představit, že by po něm měly šahat jiné prsty než moje. Nedokážu si představit, že by měl mít v posteli jinou. Nedokážu si představit rána bez vtipných konverzací. Asi si nedokážu představit život bez něj. Totálně jsem to všechno podělala. Ale třeba to ještě půjde spravit. Nebo ne?
Když jsem se trochu vzpamatovala, odšourala jsem se do jídelny. U našeho stolu seděla Sendri a vedle ní Zoe. Obvykle s námi sedával i Nash, ale dneska tu nebyl. Jak nečekané. Nevěděla jsem, jestli truchlit nebo na něj být naštvaná. Nechtěla jsem ho vidět hodně dlouho a nechtěla jsem s ním promluvit jediné slovo. Vlastně jsem na něj možná spíš naštvaná.
Přisedla jsem si k holkám a Sei hned spustila: „Zoe mě pozvala na párty a tebe samozřejmě taky." Kouknu na Zoe. „Jo, chci se seznámit s lidmi na týhle škole, pár už jsem jich poznala, třeba Nash, ten je fakt super a to jeho tělo." Snažila jsem se co nejmíň koulet očima, ale Zoe pokračovala: „Pozval mě dokonce i na večeři, ale to moc ujíždím od tématu. Myslím, že lidi na téhle škole jsou moc super, Katy Lynn, že příjdeš?" Bylo mi špatně. Nash ji pozval na večeři? Ji a ne mě? Oči se mi pomalu znovu naplňovaly slzami. Konečně na mě dopadla i Zoenina otázka. „No, jen Kat. A jasně, příjdu ráda." Fakt jsem se snažila, aby ta odpověď zněla co nejvěrohodněji. Sendri jen pozorovala stůl.
YOU ARE READING
Druhá šance
RomanceNěkdy člověk ani neví, jak jedna věc může odstartovat řadu dalších věcí a změnit od základů celý život. Příběh o mezilidských vztazích, lásce, náhodách a chybách.