Byl to poslední den před vánočními svátky a všichni v Bradavicích byli nápadně rozrušení. Nikdo už se - prozatím - neděsil zkoušek, chodby a učebny byly plné veselí, a dokonce i profesoři se zdáli být šťastnější. Všichni kromě jednoho, myslela si Hermiona, ten, který by tady měl být také, ale není.
Seděla právě ve Velké síni s Harrym, Ronem a Ginny, studenti se mezi sebou smáli a bavili se o tom, co budou dělat o prázdninách.
,,Takže už máš všechno zabalené, Hermiono?" zeptala se jí Ginny.
,,Ne, vlastně... letos na svátky domů nejedu," Ron se málem udusil kuřecím stehýnkem.
,,Cože? Nejedeš domů? Proč jsi nám to neřekla, my bychom tu s tebou přeci zůstali!" Ron vypadal docela zklamaně a Hermiona se snažila se na něj nedívat. Byla už unavená z toho, jak v Ronovi o ni stále rostl zájem. Nejspíše si myslel, že si toho nevšimla, ale opak byl pravdou. Neustále jí říkal, jak jí to sluší, naléhal, že ji doprovodí všude, kam jde, a přestávalo se jí líbit, když si neustále sedal blíž a blíž k ní. Byla tím sice polichocena, ale Ronald Weasley nebyl někdo, s kým by si představovala strávit svůj život. Milovala ho, velmi, ale jen jako bratra.
,,Rone, upřímně, je to od tebe velmi milé, ale radši bych byla sama. Chystám se strávit prázdniny v knihovně, kde se budu věnovat studiu na zkoušky. Když pominu učení, budu také hodně času trávit s madame Pomfreyovou, takže bych vás asi sotva viděla, kdybyste tu zůstali," Ron stále vypadal zklamaně, a tak Harry rychle změnil téma.
,,Mimochodem, jak ti jde vlastně to učednictví, Hermiono?" Hermiona se náhle ponořila do hovoru o všem, co se děje na ošetřovně. Jak tam už přišel student, kterému chyběli uši, poté studenti, kteří byli málem zabití při péči o kouzelné tvory nebo taky někdo, kdo byl proměněn z poloviny do zvířete. Tvrdila, jak miluje každou vteřinu, kterou tam stráví a že je moc ráda, že se z ní stává léčitelka. Harry jí pak řekl o nové taktice, jíž vymyslel při famfrpálu, a jak ji bude dolaďovat v Doupěti, kde stráví Vánoce, aby Zmijozel neměl šanci vyhrát pohár. Hermiona si uvědomila, jak moc jí tohle chybělo. Tohle bezduché tlachání u večeře se svými přáteli. Mrzelo ji, že na ně má tak málo času. A to byl právě ten problém: čas. Zdálo se, že v poslední době utíká rychleji a rychleji.
Vstala od stolu a všechny své přátele objala na rozloučenou. Řekla jim sice, že už se chystá do postele, ale místo toho zamířila dolů do prázdné učebny lektvarů. Začínaly vánoční svátky a madame Pomfreyová jí řekla, že bude mít stále neomezený přístup ke všemu.
Poté, co tam strávila už dobrou hodinu a nechala lektvar podusit na určitou dobu, pokračovala se psaním zpráv pro madame Pomfreyovou. Psala zrovna o tom, proč použila mudlovský krém, protože měl léčivé vlastnosti, místo chladícího kouzla jednomu havraspárskému druhákovi, zaslechla hlasy před dveřmi učebny.
,,Jste si jistý, že je to moudré, Albusi? Dnes večer, když se všichni studenti loučí se svými přáteli?"
,,Má drahá, ujišťuji vás, že je to zcela bezpečné, abychom ho dostali do sklepení. Po tom všem si zaslouží být přes Vánoce ve vlastních komnatách." Hermioně začalo bušit srdce. To muselo být ono. Chtěli dopravit profesora Snapea do jeho vlastních komnat, náhle pocítila příval vděčnosti a nechala dveře pootevřené; kdyby je otevřela nebo zavřela, upozornila by na sebe.
Čekala jednu minutu, než si byla jistá, že nezmizeli za rohem, a po špičkách šla za nimi. Když se zastavila za dalším rohem, uskočila za zeď, když spatřila profesora Brumbála, profesorku McGonagallovou a - opět - levitujícího profesora Snapea. Stáli u dveří mezi dvěma brněními a obrazem černého koně nad nimi. To musely být dveře do jeho komnat.
,,Facta, non Verba," promluvil Brumbál ke dveřím a otevřel. Hermiona nebyla dobrá v latině, ale byla si jistá, že to znamenalo "skutky, ne slova". Tiše přeběhla ke dveřím a přitiskla na ně ucho co nejtěsněji, aby slyšela. To jí připomnělo tu noc, když poslouchala na ošetřovně.
,,-a jste si jist, že je doopravdy připraven opustit ošetřovnu?"
,,Ano, Minervo, jsem si zcela jist. Poppy přijde každé ráno v sedm a poskytne mu jakoukoli pomoc, kterou bude potřebovat a bude kontrolovat jeho zdravotní stav. Kdykoliv během dne jí může poslat Patrona, kdyby ji potřeboval, a každý večer v půl desáté bude dostávat lektvar, který slečna Grangerová tak pilně vaří." Hermiona se zatvářila překvapeně, když zaslechla své jméno. Dostala strach, že teď byla odhalena, a rozeběhla se zpátky do prázdné učebny a pokračovala ve vaření lektvaru. Poté, co ho přes noc dokončila, odešla zpátky na svou kolej.
•••
Převelice vám děkuji za tak krásné ohlasy a přečtení, moc mě to těší♥
Nevím, jestli příští středu vyjde kapitola, ale uvidíme☺
-Milka♥
ČTEŠ
Let me in ✔ | ˢⁿᵃᵐⁱᵒⁿᵉ
Fanfic! Jedná se o překlad ! Severus Snape se vrací k branám Bradavic po mučení v bezvědomí. Hermiona Grangerová, nesnesitelná šprtka, se rozhodla zjistit proč. -------------------------------- Všechna práva patří JKR a autorce tohoto příběhu. Příběh neby...
