Zhojené rány ✔️

4

Setkali se u stolu s nápoji. Hermiona pozdravila. Severus tentokrát aspoň pokývl hlavou. ,,Myslel jsem, že se přidáte k tancování, stejně jako každý rok," pronesl jen tak a zvedl svou sklenku vody, aby se napil.
,,Zatím si pro mě nikdo nepřišel," odpověděla Hermiona a zahrála trpělivý úsměv. Severus se na dlouhou dobu odmlčel. Vypadalo to, že úplně zapomněl, že vedle něj někdo je a očekává, že něco řekne. Ve skutečnosti vnímal přítomnost Grangerové velice silně, což samozřejmě odsoudil a zakázal si být v její blízkosti.
,,Užijte si zbytek večera," pravil a odešel. Hermiona se napila vína, aby zapomněla na to, jak osaměle se cítí. Přemístila se ke svému místu, usadila a pozorovala rozjařený dav.

Během večera ji dva kolegové vyzvali k tanci, ale ona odmítla. Neměla náladu na tanec. Chtěla pouze sedět a přemýšlet. Úvahy měly vždy přednost před skutečným světem.

Postupem času lidé ubývali. Víno už měla dávno dopité. Stočila své oči k Severusovi. Byla ze všeho tak smutná, že ji ani nepřekvapilo, když její pohled opětoval. Dívala se do obličeje muži, kterého stále milovala. A bylo jisté, že to věděl. Nedal to najevo, ale měl ji prokouknutou. Mohla to skrývat jakkoliv dobře, ale stejně její city prosakovaly skrze její kůži. Každý pohyb, který za ta léta podnikla, vedl k němu. Nezáleželo, kterým směrem kráčí, stále její cesty zatáčely zpátky k Severusovi. Po tolika letech už byla znavená. Povzdechla si, natolik okatě, aby to viděl. Zadoufala, že mu tím ukáže, jak moc je pro ni důležitý. Severus náhle vstal a došel k ní. Srdce se jí prudce rozbušilo. Sledovala každý jeho pohyb, dokud nestál těsně vedle její židle. Spojil ruce za zády, aby se trochu narovnal. ,,Stejně nejsem dobrý tanečník," řekl pouze, otočil se na podpatku a vydal se pryč. Hermiona schovala tvář v dlaních a zaháněla slzy.
,,Je ti něco, Hermiono? Jsi v pořádku?" zeptal se Hagrid, který procházel okolo. Hermiona k němu vzhlédla a zářivě se usmála.
,,Jistě. Jsem jen unavená. To nic nebude," zašveholila tak vysokým hlasem, že jí nikdo nemohl uvěřit. Hagrid ji lehce poplácal po rameni a řekl něco o úsměvu. Neposlouchala ho. Utíkala v myšlenkách k Severusovi.

Take my heart and take my hand
like an ocean takes the dirty sands
and heal