They don't know about us!? (Larry Stylinson)

Part 8 Trans

Harry
Louis se malinko ošil po mé otázce na něj. Mlčel, vypadá to, že se mnou o tom nechce mluvit... Ale sakra on musí! Chci o něm vědět vše. Co se stalo v jeho minulosti, že když jsem zmínil nemocnice, tak tam nechtěl jít a celý se rozklepal a začal slzet? ...

,,Lou?" oslovil jsem ho a chytl ho za bradu a zvedl mu hlavu, aby se mi podíval do očí. Jeho oči byly celé zalité slzami a já si nepřál nic víc, než ho rozesmát a potěšit. Jenže jestli mu mám pomoct, tak musím znát pravdu o všem, co se stalo a děje v jeho životě. ,,Chci ti moc pomoct zlatíčko, řekneš mi pravdu, když ti položím otázky?" s nadějí jsem se na něj podíval a svoji ruku, kterou jsem ho doteď hladil po zádech jsem přesunul do jeho vlasů, kde jsem mu začal hladit jeho krásné jemné vlásky.

,,Ale to n - nejde. Matka by se zlobila a - a" zakoktal se, ale já mu vpadl do řeči. ,,Neboj se, když nebudeš chtít, nedozví se to" slíbil jsem mu. Sice mu není ještě 18 a všechno by jsem správně měl říct jeho matce, ale když vidím, že to nechce, nebudu ho trápit a neřeknu jí to. Co bych pro ty jeho krásný modrý očka neudělal, že? ... Ale je to i v mém zájmu, když se chci něco dozvědět.

Pomohl jsem Louisovi na nohy a šli si sednou na gauč. Přece jen je to pohodlnější, než sedět opření o vanu.

,,Tak Louisi, pověz mi jak se cítíš. Jak ve škole a jak doma. Kde je to lepší?" přisedl jsem si k němu na gauč a pohladil mu obvázanou ruku, kterou měl schovanou pod smetanovým svetrem. Tím jsem přilákal jeho pozornost a oči, které měl zabodlé ve svém klíně se konečně podívaly i na ty moje.

,,V-ve škole se necítím dobře. Ne-nemají mě rádi." vykoktal Louis ze sebe a rukávem svetru si setřel slzu, která mu nechtěně sklouzla z oka.

,,Jak to myslíš Lou? Ubližují ti snad?" trošku jsem zmáčkl jeho dlaň v té své a doufal, že odpoví záporně.

Lou se nadechl a spustil: ,,Někdy  mi nadávají jen slovně, že mám mám divnou chůzi, ženskou postavu a zadeček. Přitom se mi líbí a pravidelně cvičím." skousl si Lou ret a já jen nenápadně zalapal po dechu... Cvičí se svým zadečkem, jak on sám nazval, protože se mu líbí? Chce, aby se někomu líbil jeho zadek??? ...

,,Ehm, Lou? Líbí se ti, když se ti někdo dívá na ... ehm zadeček? A třeba se ho i takhle dotýká?" popadl jsem Louise za ruku a vytáhl ho na nohy. Najednou ve mě byla zlost, že se ho někdo jiný dotýkal! Někdo jiný, než já!?

Louis se lekl a zalapal po dechu. Přitiskl jsem se těsně na něj a rukou ho plácl přes levou půlku zadku a následně pořádně zmáčkl. Na to Louis na ně zvedl pohled a skousl si spodní ret od překvapení, aby ze sebe nevydal žádný zvuk nebo vzdech překvapení.

,,Takhle se ti to líbí Maličký? Máš rád, když tě někdo takhle ošahává?" zavrčel jsem mu do tváře, ale rukou jsem mu zadeček jemně pohladil. Měl ho opravdu naprosto boží. Krásně tvarovaný a kdybych mohl, tak na něj sahám pořád.

Louis
,,Ehm... víte j-já..." nevěděl jsem co říct. Byl jsem úplně vedle z jeho dominantního pohledu a jak mi krásně masíroval zadeček. Ještě jsem ho mírně vyšpulil, protože se mi to strašně líbilo, bylo to krásně uklidňující, ale to byla asi chyba!? Pan Styles ruku rychle oddělal, zatřásl hlavou a posadil se zpátky na gauč, jakoby se vzpamatoval z transu.

Posadil jsem se také zpátky na gauč, zrak jsem opět stáhnul zpátky do klína na mé ruce, nevěděl jsem, co si myslet.

,,Takže Louisi?" oslovil mě a já na něj přemístil svůj zrak. ,,Dotýká se tě takhle někdo ve škole? Je ti to nepříjemné?" optal se mě a úplně změnil pohled, který měl před chvílí. Tenhle se mi tolik nezamlouval, byl moc vážný... Ale z nějakého, pro mě zatím neznámého důvodu, jsem mu věřil a rozhodl se mu říct pravdu...

...

Hola Banánci🍌 Mrkvičky👐!!!
Další díl pro vás!!! Bála jsem se, že když jsem minule po tak dlouhé době vydala díl, tak že už to nebude nikdo číst a zapomněli jste na tenhle příběh, ale překvapili jste mě a jsem za to moc ráda❤❤❤.

- Marri