Part 9 Trust him?

813 57 2
                                    

Harry
,,Takže Louisi?" oslovil jsem ho po chvilce, když jsem se snažil vzpamatovat z toho transu, co jsem měl... Nechápu to! A mám chuť si nafackovat. On vůbec nechápe, jak mě to štve, že by se ho takhle někdo mohl dotýkat... Nejhorší je, že já se taky nechápu, ale o tom teď přemýšlet nechci! Zpět k Louisovi, který po mém oslovení ke mě zvedl svoje krásně modré oči. ,,Dotýká se tě takhle někdo ve škole? Je ti to nepříjemné?"

Louis si dal na čas s odpovědí, což chápu, protože i já sám bych uvažoval nad tím vůbec tohle s někým a navíc cizím člověkem řešit.

,,Kluci od nás z-ze třídy se m-mi smějí" vykoktal ze sebe a odvrátil zrak.

,,Louisi, podívej se na mě" vzal jsem jej za bradu a lehce pootočil směrem ke mě. ,,To už jsi říkal. Já se ptal na něco jiného. Řekneš mi to?" snažil jsem se na něj trošku pousmát.

,,Ale m-matka by se zlobila a-a ... " rozplakal se. Vtáhl jsem si ho do objetí. Bylo to sice špátné a takhle by to být nemělo, ale já si nemohl pomoct. Byl tak křehký a celý se klepal... Rozhodl jsem se, že na to musím jít jinak. Nebude mi důvěřovat, když se vlastně vůbec neznáme a neřekne mi vše, co ho trápí, takže jsem se rozhodl pro jiné řešení, které sice poruší vztah pacient a doktor, ale ten se pokazil už tak, že jsem u něj doma a starám se o něj jako chůva.

Louis
,,Pojď Lou" Harry vstal a natáhl ke mě ruku, když jsem se začínal uklidňovat od pláče.
,,Chci, aby jsi mi důvěřoval" nechápal jsem jej, ale přesto jsem ho následoval až do mého pokoje. Namířil si to rovnou k mé skříni odkud vytáhl černé skinny jeans a burgundy tričko s větším výstřihem.

,,Obleč si to, budu čekat dole" a zmizel tak rychle, jak jsem vpadl

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Obleč si to, budu čekat dole" a zmizel tak rychle, jak jsem vpadl.

Oblékl jsem se tedy a šel dolů po schodech ke vchodovým dveřím, kde už čekal Harry. Na sobě měl obyčejné bílé triko a také skinny. Obul jsem si svoje oblíbené černé Vansky mezi tím, co mě Harry pořád sledoval svým pohledem, kterému jsem zatím nerozuměl.

Vyšli jsme před dům a Harry mě vedl k jeho černému Range Roveru. Otevřel mi dveře spolujezdce a chvíli jsem zaváhal. Přece jen jsem nevěděl, kam vůbec pojedeme. Podíval jsem se nahoru, směrem na Harryho. Ten měl na tváři milý úsměv a já mu věřil. Rozhodl jsem se to zjistit, a tak jsem nasedl.

...

Hi👐.
Děkuji všem za přečtení a hlasování. Jste zlatíčka😊❤. Přeji vám hezké prázdniny!
A moc by mě potěšil i nějaký komentář, abych věděla jestli se vám příběh líbí😊.

- Marri

They don't know about us!? (Larry Stylinson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat