Kovyho pohled...
Za pár dní se letělo domu…nevěděl jsem co se bude dít až přiletíme domů, nechtěl jsem ho ztratit..ani jsem nevěděl kde bydli...
Potřebuju ho...to vím
Až přijedeme musím zkontaktovat Menta,aby mi dal jeho číslo,nechci se ho ptát na jeho číslo… chci ho překvapit.
O 6 dní později...
Dnes je den D. Dnes jedeme domu. Těchto pár dní uteklo jako voda,jezdili jsme na výlety a dívali se na nová místa,kde jsme ještě nikdo nebyl…až na tento den jsme byli všichni nadšeni,ale přišel dnešek a my se museli rozloučit s USA…
Všichni už jsme seděli v autě připraveni vyrazit směr letiště.
Zase jsem sedel vedle něj. Martin se v klidu díval z okna a v duchu se loučil s USA. Věděl jsem ze mu to tu bude taky chybět. Zatukal jsem mu na ruku,podíval se na mě ,na tváři měl smutný výraz. Nedivil jsem se mu.
Chytl jsem ho za ruku a rychle se podíval z okna.
Věděl jsem a cítil jeho pohled,ale nechtěl jsem se otáčet a setkat se s jeho očima. Takže jsme se jen tak drželi a mlčeli celou cestu.
Když jsme přijeli před letiště a zastavili na parkovišti kde jsme měli nechat naše půjčené auto,Martin se na me podival ale stále me drzel za ruku.
Kluci rikali ze uz musime vystoupit ale Martin se ani nehnul…
,,Martine uz musime jit?“ řekl jsem mu tiše…
Ale když jsem se na nej znovu podival videl jsem ze mu stejka slza,nahnul jsem se k nemu a prstem jsem ji z tvare setrel… pustil me a vyšel z auta. Všichni jsme si vytahli zavazadla z kufru a House volal do půjčovny..
Zatím co House čekal na pána co si měl vyzvednout auto,my šli na odbavení…
Bylo to dlouhy čekání,ale za pár hodin uz jsme cekali v letadle na vzlet…
Chtel jsem sedet vedle Martina,potreboval jsem ho vedle sebe. Vymenil jsem si palubni listek s Pedrem a šel si sednou vedle něj.
Celou cestu jsme si povidali o vážných tématech,ale taky jsme se hodne nasmali. Po 12 hodinach jsme prijeleteli do Prahy…
02:45
Ukazoval mobil.
Vsichni jsme se sesli u vychodu a povidali si o nasem tripu. Stáli jsme tam dlouho,az Pedrovi zazvonil mobil. Byla to jeho žena,ktera ho s radosti vytala v Česku…
,,Kluci,já už musím,bylo to s vama fajn. Ahoj!" Zařval ješte Pedro než vyšel z letište. Což znamenalo, že se uz vsichni budeme muset rozloucit.
Ment v LA ještě chvili zustal a jel podívat do Texasu. Vsichni jsme se dohromady objali,pak jsme se rozdelili a odešli každý svým smerem… za 3,... 2,... 1..., byl konec našeho úžasného tripu.
Potrebuju ho ještě nekdy videt..tohle nebylo naposled…
KONEC!!!
Dámy a pánové,vím že si budete ťukat na čelo ale tohle byl poslední díl! Vím že je takový otevřený, a tak to je:) Zkuste si domyslet jak z dopadlo nebo co se stalo...
Je to jen na vaší fantazii❤
Tahle povídka mě hodne bavila ale potom už jsem neměla nápady:/
Omlouvám se❤
Enjoy❤
