Půlnoc nad San Franciskem ( pokračování Agentka z Trafalgar Square)

kapitola 12-Svědkyně

Tiskla jsem se o okýnko auta. Projížděla jsem s Esmaraldou pomalu pryč ze San José. Můj případ byl u konce a nebyl důvod proč mě v Americe držet dál. Když v tom se auto náhle zastavilo. Ozval se výstřel, a Esmeralda jen stihla vykřiknout. ,,Agentko Cornkoksová!" volala jsem na ni, ale všimla jsem si, že je mrtvá. Čistý průstřel srdcem. Ozval se další výstřel. Rychle jsem se schovala na zem, ale než jsem stihla cokoliv udělat, někdo mě chytil za nohu. Pokusila jsem se mu vyvlíknout. Kroutila jsem se jako ryba na suchu, ovšem to mi bylo úplně k ničemu. Ucítila jsem na noze palčivou bolest. Vydala jsem ze sebe zvuk zvířete umírajícího v agónii, a poslední na co si pamatuju byla tma.

,,Wilkesová! Wilkesová, vstávej." Otevřela jsem oči, a nade mnou se skláněl jeden z agentů z Londýna. ,,Co se děje"? ,,Za chvíli budeme přistávat v Denveru." ,,V Denveru? Co sakra potřebujeme v Denveru?" zeptala jsem se rozhořčeně když jsem si všimla, že se nacházím v letadle. ,,Říká ti něco jméno Daria ?" zeptal se Andy. Kývla jsem.,,Ona žije!?" Agent kývl. ,,Musíme ji dát do programu pro ochrannu svědků. Její nové bydliště je teď v Denveru." ,,Mám pravomoc s ní mluvit?" vrátila jsem se zpět do pravidel z Londýna. ,,Nikoliv, Sokolíku. Vaše přítomnost v tomto letadle je pouze z toho důvodu, že dále pokračuje do Londýna. A šéf nechce posílat dvě letadla. Štvalo mě, že nemůžu s Dariou mluvit. Chtěla jsem vědět proč je naživu. „Jak je možné, že žije?" ,,Zachránili ji. Byla v bezvědomí, ale probudila se před pár dny. Byl to zázrak. A ještě něco. Tohle je pro Vás." Sáhl do kapsy od saka, a podal mi bílou obálku. Na ní bylo napsáno moje jméno.