Bezmocná a ztracená jsem,
kdo pomůže mi?
Vyděšená vracím se sem
a padám k zemi.
Změnit lidi nedovedu
a do hlav jim nevidím,
jediné, co ještě svedu
je držet si v hlavě splín.
Zadržuju slzy a polykám slova,
kde bere se ve vás ta zlost,
do srdce mečem mě bodá
vaše bezohlednost.
Ležím v kaluži krve své,
nezmůžu se ani na vzlyky,
vzpomínky v hlavě jen zlé
a v sobě ostří dýky.
ČTEŠ
Moje improvizované verše
PoésieObčas mě popadne umělecký duch a napíšu pár rýmů, které většinou popisují moje aktualní pocity a náladu.
