Chvilku jsme si hrály, ale pak přišel on.
Ty ses na něj dívala se strachem v očích, protože byl opět opilý.
Řval na tebe škaredá slova a já si zakrývala uši rukama i když mi to vůbec nepomáhalo.
Oči jsme však nemohla odtrhnout, ale já nejsem jako ty děti krčící se v koutě se strachem.
Od toho dne jsi mi říkala jak jsem statečná.
Ubližoval ti maminko, křičela jsi a já to nemohla vydržet.
Rychle jsem doběhla k němu a silně ho kousla do ruky hned na to zařval a odhodil mě pryč.
Jenže já se zvedla a začala do něj mlátit svýma ručičkama.
Ráda bych řekla že jsem ho skolila jako velká hrdinka a my dvě od něj odešly do velkého zámku, ale to bych jen lhala.
Jakmile se napřáhl zasáhl však i mě a já jsem spadla a tou silou jsem i popojela po podlaze.
Brečela jsem hystericky a on potom odešel se zabouchnutím dveří do obýváku.
Dobelhala jsem se k tobě a objala tě.
Obě jsme plakaly a ty ses rozhodla pro velký zvrat.
Vzala sis mě na ruce a potichu jsi došla do pokojíku, kde jsi sbalila jen ty nejdůležitější věci.
Otevřela jsi okno v pokojíčku a obě jsme vylezly ven.
Běžela jsi semnou jako o život až jsme po 10 minutách doběhly k babičce.
Ta se to vše dozvěděla stejně jako já.
Názor?
Vaše P.T.
ČTEŠ
Tati proč?
Short Story„Maminko ty pláčeš? Něco tě bolí?" zeptám se mé matky, která má obličej schovaný v rukou. Jen se třese a brečí. „Ne zlatíčko nebolí mě nic" nuceně se usměje se slzami v očích. „Proč jste na sebe s tatínkem řvali?" zeptám se. „Neřvali jsme jen jsme s...
