10🐾

3.1K 297 50
                                    

Marcus

Bylo zajímavé ji pozorovat, jak se snaží tančit. Byla při tom tak roztomilá. Najednou mě přepadla neskutečná touha být na Kingsleyho místě. Když dotančili, rychle jsem se k nim přemístil a konečně si ji ukradl pro sebe.

Měla tak hebkou pokožku. Pod jejím dotykem jsem se roztápěl. Nejradši bych s ní protančil celou noc.

,,Macu! Máme to v kapse!" přiběhl ke mně George, když se Lind odešla napít. ,,Kingsley nám to vezme."

,,Tak to je super," usmál jsem se.

,,Jo, ale on..." poškrábal se na zátylku a značně znervózněl. ,,On má jednu podmínku. Chce-..."

,,J-já ne-nechtěla," rozneslo se sálem zoufalé sténání. Urychleně jsem se otočil a spatřil, jak sedí na zemi s hlavou schovanou v dlaních, zatímco Kingsley se nad ní skláněl a ukazoval na svou novou košili.

Neváhal jsem. Rozběhl jsem se přímo za ní. Třásla se. Z očí ji vytékaly kapičky slz. Byla jak bezbranné štěňátko, které někdo trestá.

,,Lind," klekl jsem si vedle ní a chtěl ji obejmout, ale vypískla a začala sebou házet.

,,J-já ne-nechtěla. N-ne p-prosím," stále se klepala.

,,Shh," pevně jsem ji chytil a snažil se ji uklidnit. No, zrovna nějak extra jednoduchý to nebylo, vzhledem k tomu, že máchala rukama a nohama všude možně.

,,Lind, klid, jsem tady, všechno je v pořádku," otřel jsem se jí rty o ucho, což ji trošku uklidnilo. Přesta sebou házet. Pouze stále plakala a třásla se. Víc se na mě natiskla a já ji začal hladit po vlasech.

,,J-já..." snažila se ze sebe něco dostat, ale zarazil jsem ji.

,,Pšššt, tichoučko. Já vím, nechtěla jsi," ani jsem nepřemýšlel, co dělám. Prostě jsem přiložil své rty na její čelo a zanechal ji tam krátký polibek. Cítil jsem, jak se zachvěla.

,,To je sice pěkné, že nechtěla, ale moje sako to nespraví," zavrčel Kingsley a já si až teď uvědomil, že jsme stále v sále a všichni se na nás dívají. Bylo mi celkem nepříjemné, jak nás probodávali pohledem jako nějaké blázny.

,,Pojď půjdeme," zašeptal jsem ji do ucha a chytil ji pod stehny, abych si ji následně mohl vyhodit do náruče. Obmotala mi ruce kolem krku a nosem se víc zabořila do mé košile.

Ignoroval jsem pohledy ostatních a donesl ji až do auta. Ještě jsem chvíli počkal a hladil ji po rameni, než jsem si sedl na své místo řidiče a nastartoval.

Autem se roznášely její tiché vzlyky. Bylo mi jí tak líto. Zase si myslela, že jí chci ublížit. Bože, kdybych mohl, tak ty, co ji tak duševně i fyzicky zničili na místě zastřelím. Sakra, kde jsou nějaká lidská práva?! Teď lituji toho, že jsem ji domů neodtáhl hned, když chtěla odejít.

Zastavili jsme na červené, tak jsem otočil hlavu a podíval se na ni. Oči měla zarudlé od slz, které jí teď stékaly po červených líčkách. Natáhl jsem ruku a klouby prstů ji pohladil po tváři.

,,No tak, už na to nemysli," schoval jsem ji pramen neposlušných vlasů za ucho.

,,P-proč?" zašeptala sotva slyšitelně. ,,Proč mě n-nezbiješ? V-vždyť jsem tě ztrapnila a udělala chybu a-..."

,,Shhh," podal jsem ji kapesník, protože se opět naplno rozbrečela. ,,Už jednou jsem ti řekl, že nejsem jako oni. Nebudu tě mlátit. Tohle se prostě čas od času stane. Je to náhoda, blbá, ale je."

,,Jenže mě se to děje nějak moc často," povzdechla si a pohled upřela do svého klína.

Už jsem jí na to nic neřekl. Jen jsem auto zaparkovat před domem a otevřel jí dveře. Podal jsem ji ruku, kterou po chvilce přece jen přijala. Pomohl jsem jí z auta a prohlédl si její tvář.

,,Neplakej," setřel jsem všechny slané kapičky skapávající po jejím nádherném líčku. A pak mě něco napadlo. ,,Pojď," usmál jsem se a táhl ji do domu.

Lindy

Já vím, že on mi nechce ublížit, ale já si prostě nemůžu pomoct. Jsem zvyklá, že když něco provedu, schytám za to při nejmenším dost bolestivou facku. Nezvyknu si jen tak ze dne na den, že teď to bude jinak.

Utřela jsem si mokré tváře a následovala ho do domu. Pokožka na ruce, kterou svíral ve své dlani mě pálela, ale musela jsem to nějak překousnout.

Dotáhl mě až do obýváku, kde mě pustil a nechal stát u dveří. Přešel k přehrávači, strčil do něj nějaké CD a pustil písničku (média 👆). Pak se na mě znova otočil a hlavou naznačil, ať přistoupím blíž. Tázavě jsem pozvedla obočí.

,,Stále mám u tebe přece slíbený jeden tanec," usmál se. Sám přistoupil blíž a natáhl ke mě ruku. Jen jsem se na ni dívala.

,,Tak co? Budu mít tu čest?" Zvedla jsem pohled. Věnoval mi upřímný úsměv a své ruce mi obmotal kolem mého pasu. Škubla jsem sebou, ale nijak to neřešil. Jen se se mnou začal pohybovat do rytmu hudby.

Trvalo mi docela dlouho, než jsem se odhodlala obmotat mu ruce kolem krku. Jen se usmál a dál se mi díval do očí. Netuším, co měl v plánu z nich vyčíst, ale nápojový lístek to zřejmě nebyl.

Do nosu mi vstupovala jeho omamná vůně. Bylo mi tak dobře. Už jen svou přítomností mě dost uklidňoval. Hlavu jsem si odložila na jeho rameno a zavřela oči. Dnešek byl i na mě dost náročný. A to bych řekla, že po tom všem, čím jsem si prošla mě už nic nepřekvapí.

Netrvalo dlouhou, než jsem pocítila, jak se mi svým lícem opřel o temeno hlavy. Tiše jsem si povzdechla. Nepochopitelné, co se mnou dělá.

Stále jsme se pomalu pohupovali ze strany na stranu, i když písnička už dávno skončila. Ani jeden z nás nechtěl přerušit tuhle úžasnou chvíli, kdy jsme navzájem vnímali naši přítomnost. Byli jsme tu... Jen jeden pro druhého...

~🍍 Love pineapples 🍍~
Si tak říkám, jestli vás vůbec baví číst tak dlouhé kapitoly... 😕 ale si prostě nemůžu pomoct... Znáte 😂 když se rozepíšu, těžko pak se od toho odtrhnu 😁
Písnička nahoře 👆
~> Miley Cyrus- When I Look At you 😘 <~
No nic, tak hope you like it 😘💖
💘Love you💘

Try to start a new life [Marcus&Martinus CZ] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat