A Splitting of the Mind/Czech translate

První kapitola: Pocity teď neznamenají nic

Podívejte se kolem a udělejte to, co vidím
Vypadá to jako, že se celý svět trochu zbláznil
A vím, že to nemůžou být všichni a zrovna ne já
Takže jsem si tipl, že jen trochu blázním
-'Zblázněný', The John Butler Trio

Od prvního okamžiku, položil jsem oči na něj, rozhodl jsem se, že ho mám rád . To něco říkalo, protože nikoho nemám moc rád. Nemůžu si dovolit mít rád někoho, nebo někomu věřit. Už ne.

Připlížil se jednoho rána, hlava dole, skenující pohledem podlahu s napjatými rameny a celkově se snaží vypadat, jako kdyby neexistoval. Viděl jsem ho vyjít ze vchodu a rychle se zasunout do křesla. Magda na něj poukázala. Nedíval se kolem, nedělal hluk nebo mluvil. Jen tam seděl, rovně jak jen mohl v pokleslých polštářích modro bíle pruhovaného křesla. Pevně sevřel ruce a umístil je opatrně na svůj klín, palce směřující ke stropu. O chvíli později se jeho ruce rozspojily a jedna ruka mu přiletěla k puse, kde začal hýbat nehty. Později si uvědomil plný rozsah jeho zlozvyku, odstranil svoje prsty z pusy a znovu spojil ruce ve svůj klín. Místo toho začal točit palci. Moje oči se odpoutaly od jeho rozptýlených ruk k jeho obličeji. Bože, on byl mladý. Až moc mladý na to, aby byl na místě jako je tohle. On musí být pěkně v koncích (doslovně: v prdeli). Jeho obličej byl bledý, jako kdyby byl vržen v měsíčním světle. Otočil jsem hlavu, abych zkontroloval jeho oči. Jeho tvář vypadala jako měsíční světlo, ale nebyly tam žádné hvězdy v jeho očích. Byly lískově oříškové, mohl bych říci. Neviděl jsem to. Ale nepotřebuju to vidět. Já prostě věděl. Měl celou ''chudák dítě'' věc taky, ale k jeho úctě, nevyužíval ji. V mých prvních dnech bych zabíjel, abych měl ''chudák malá dětská oběť'' věc.

Výkřik smíchu čeřil přes pokoj a on vyskočil. Vystrašený, opatrně vzhlédl jenom, aby našel všechny fixované na té hloupé televizi. Vzal rychlý pohled po pokoji, za předpokladu, že všichni sledují televizi. Já ne. Stále jsem se na něj díval. Zaměřil jsem se na jeho rty. Přímo bych mohl říci, že těch rtů se dotkl jiný člověk a byl zklamaný. Ale tady nebyla žádná láska na jeho obličeji. Nebyly tady žádné zbytky po tom, kdo ho políbil v jeho očích, nebo puse, nebo duši. Skryl vzpomínky o nich v sobě a to mě zřetelně rozčilovalo. Jestli lidi skrývají věci, poté je musí skutečně hledat. Je v pořádku jestli je ztratíš, nebo je někam uložíš, nebo je dáš někde jinde, můžeš stále klopýtnout přes ně. Zrovna jako tvoje první pusa. Jestli to byla dobrá vzpomínka, nesnaž se a schovej si ji někam-prostě si ji někam dej. Jestli ji skryješ, nikdy přes ni neklopýtneš. Ale pokud ji zapomeneš, nebo ji někam uložíš, tak nikdy nevíš, kdy se může vrátit zpět. Nikdy nebudeš vědět, kdy se ti vynoří v podvědomí a dá ti krásné překvapení. Ale jestli je to špatná pusa, snažíš se zapomenout a ztratit tu vzpomínku, takže přes ni nikdy neklopýtneš znovu. Je to trochu smutné, když doopravdy lidi zapomínají, aby ztratili vzpomínky, a jsou tím pronásledováni po zbytek jejich životů. Ale mozek není pouze plnící systém, nebo jeden velký tunel s dvěma východy říkající 'ponechat' nebo 'odhodit'. Nemůžete fyzicky evidovat svoje vzpomínky, nemůžete se skutečně rozhodnout, které z nich ztratíte pro dobro, nebo je prostě někam uložíte. Jsem jediný, kdo tohle ví, takže, přirozeně, vím, jak to udělat. Jestli jsem vážně znuděný a Jasper není tady, třídím vzpomínky za poslední týden a eviduju je, ale hodně času je pouze nechám jít, není to velký problém. Jednou praskneš to tajemství. Ač se vsadím, že kdyby to udělal někdo jiný, bylo by to průkopnické. Představte si být schopný ztratit vzpomínky tragického incidentu z dětství, nebo zapomenout všechny smrti, kterých jsi byl svědkem. Přemýšlím, jak moc by doktor, nebo úředník v ambulanci, dal za to být schopný zapomenout věci jako tuhle.

Takže, to je, jak všechny vzpomínky pracují. Neptejte se mě jak to vím-já jenom vím. A teď i ty, takže jestli uslyším o průkopnické nové studii o vzpomínkách, budu vědět. Dokonce pochopím, jestli mě nezapojíte. I po všem, jsem jenom teenager a to mi moc nedává na spolehlivosti, dává?