Příběh na ranči

5. Kapitola

Dnes jsem opravdu vstávala se slepicemi. Neodolala jsem a šla jsem se podívat na štěňata.

Fenka Jess tam ležela a vypadala velmi unaveně, bodejť by ne, když okolo ní skotačili 3 malá štěňátka, akorát jedno bylo v koutě.

Bylo velmi roztomilé, jako jediné mělo obojek. Aha takže ty už někomu patříš. Byly to tři malý pejsci a jedna fenka. Ta malinká fenka vypadala, jako andílek, ale vyklubalo se z ní velké zlobydlo.

Ráda jsem si s ní hrála , vždy jsem si přála psa, ale mamka mi ho nechtěla pořídit, prý že bych se o něj nedokázala postarat.

,, Moc by se k tobě hodila" lekla jsem se, když na mě strejda promluvil. ,, Jo je překrásná, hned bych si ji nechala" ,, tak si ji nech, když se o ní budeš starat.

,, Opravdu tak to se mi splnil sen, takže tuhle fenku si můžu vzít?,,
,,ano, ale vymysli ji nějaké jméno". ,,Dobře bude se jmenovat Daisy.
,, Jo a mimochodem dneska nejdeš s Jackem krmit, ale jedeš se mnou na jarmark a jelikož se Daisy musí seznamovat vememe ji s sebou, už je na to dost stará. ,, Máš asi tři hodiny do odjezdu zatím ji musíš udělat vodítko, doufám že to stihneš".

Díky bohu vodítka jsem dělala párkrát do útulku. Strejda my dál vybrat ze zpoustů druhů látek, ale mě hnedka padla do oka jedna, měla fialovou barvu.

Udělal jsem ji z toho myslím povedené vodítko, bylo fialové s černým nápisem Daisy a k tomu jsem ji udělala provazový obojek v černé barvě. Vypadala jako dámička, až do té doby, než se vyválela v bahně. Potom jsem ji vykoupala.

Chvíli jsme leželi v mé posteli a hráli si. A za chvíli byl odjezd na sebe jsem si vzala džínové kraťasy a růžové tričko, abych aspoň trochu ladila s Daisy.

Daisy vypadala natěšeně a hned co jsem otevřela dveře s radostí tam skočila, celou cestu jsem ji měla na klíně. Konečně jsme dojely na trh.